Mezi nejpoužívanější herbicidy ohledně počtu účinných látek i rozsahu aplikací patří inhibitory acetolaktát syntázy (ALS), zahrnující látky ze skupiny sulfonylmočovin, triazolopyrimidinů, triazolinonů a imidazolinonů. Některé z nich se používají již více než 40 let. Příliš časté a opakované používání těchto herbicidů přináší problémy s herbicidní rezistencí, která vzniká v důsledku jednostranného selekčního tlaku aplikací herbicidů se stejným místem účinku a častému výskytu mutací genu als způsobujících rezistenci.
V České republice je rezistencí vůči ALS inhibitorům zasaženo mnoho populací hospodářsky významných plevelných trav, jako jsou chundelka metlice (Apera spica-venti), sveřep jalový (Bromus sterilis) a psárka polní (Alopecurus myosuroides). Mnoho populací trav má křížovou rezistenci k více herbicidům ze stejné skupiny a v několika málo případech i vícenásobnou rezistenci k látkám s jinými mechanismy účinku. Začínají se objevovat první případy rezistence u dvouděložných plevelů, jako jsou heřmánkovec nevonný (Matricaria inodorum) a mák vlčí (Papaver rhoeas). Vzhledem k přibývajícím počtům rezistentních populací a nezbytnosti zavádění účinných antirezistentních opatření nabývá na významu monitoring rezistence a studium její molekulární podstaty. Touto problematikou se dlouhodobě zabývají odborníci z katedry agroekologie a rostlinné produkce České zemědělské univerzity v Praze (Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., a prof. Ing. Josef Soukup, CSc.,). Aktuální výsledky jejich výzkumu zveřejní připravované vydání časopisu Úroda (7/2024).
V letech 2019–2023 bylo v rámci jejich výzkumu odebráno z polí po celé ČR několik desítek vzorků semen z populací různých plevelných druhů, které přežily ošetření ALS inhibitory a panovalo u nich podezření na rezistenci. Konkrétně se jednalo o chundelku metlici, psárku polní, sveřep jalový a jílek mnohokvětý (Lolium multiflorum) pocházející zejména z porostů ozimé pšenice, a dále pak mák vlčí a heřmánkovec nevonný z ozimé pšenice a ozimé řepky. Odborníci potvrdili narůstající problém s rezistencí vůči ALS inhibitorům testovaných druhů.
Rozšiřování herbicidní rezistence k ALS inhibitorům představuje v České republice pro zemědělskou praxi závažný problém. Tato skutečnost podle odborníků ztěžuje regulaci plevelů a zároveň zvyšuje náklady na ochranu plodin. Je proto nezbytné průběžně monitorovat výskyt a šíření herbicidní rezistence a zároveň vyvíjet nové antirezistentní strategie. Monitoring herbicidní rezistence na ČZU je již druhým rokem podporován projektem MZe ČR v rámci zajištění plnění cílů Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů. V případě podezření na herbicidní rezistenci se lze obrátit na zástupce pracoviště katedry agroekologie a rostlinné produkce a nechat si otestovat vzorek plevele, u něhož pěstitelé předpokládají rezistenci.
Během více než dvacetiletého monitoringu a testování vzorků populací chundelky metlice se díky doporučením a zaváděním antirezistetních strategií podařilo na mnoha místech výskyt a vývoj herbicidní rezistence výrazně omezit. Naopak začínají narůstat problémy s jinými trávovitými pleveli, zejména s rezistentními populacemi sveřepu jalového, kostřavojílků a jílků. V následujících letech budou velmi pravděpodobně přibývat problémy s regulací těchto druhů, neboť všechny vykazují rychlou tendenci k vývoji herbicidní rezistence a alternativní možnosti regulace jsou a budou dosti omezené. Již nyní by se měla pozornost obracet na preventivní metody. V žádném případě by neměly být aplikovány více než dva přípravky obsahující ALS, ať už ve směsi nebo jako následné ošetření. Omezený sortiment herbicidů a jednotvárnost agrotechnických postupů vytvářejí silný tlak na odpovědné používání chemické ochrany, avšak stále jsou dostupné strategie a techniky, které mohou minimalizovat rizika spojená s jejich použitím, zdůrazňují vědci z katedry agroekologie a rostlinné produkce ČZU.*
Více informací na www.trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz
