Výroba převážného množství potravin v Evropské unii je zajišťována prostřednictvím intenzivního zemědělství, které se zatím neobejde bez aplikací pesticidů, z nichž nejpoužívanější skupinou jsou herbicidy. Používání pesticidů podléhá v EU přísné legislativě. Všechny přípravky na ochranu rostlin musí projít náročným povolovacím procesem zahrnujícím hodnocení rizik. Kromě toho existují další právní předpisy regulující používání pesticidů, například nařízení o reziduích v potravinách a krmivech, které stanoví minimální limity reziduí (MRL) pro jednotlivé účinné látky. Informuje o tom Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., s kolektivem z České zemědělské univerzity v Praze v časopise Úroda (6/2023).
Jak dále uvádí, podle rámcové směrnice o vodě a směrnice o pitné vodě musí být při aplikaci většiny herbicidů dodržovány ochranné vzdálenosti od povrchových vodních ploch. Řada účinných látek byla zakázána (např. trifluralin či isoproturon), byla snížena jejich dávka (např. terbuthylazin, metazachlor, nicosulfuron aj.) nebo bylo jejich použití omezeno na jednu aplikaci v časovém horizontu několika let (nejčastěji jedenkrát za tři roky). Kromě evropské legislativy mohou národní regulační orgány nařídit pro používání herbicidů další omezující podmínky. To vše vede ke snížení dostupnosti herbicidních přípravků pro pěstitele. Například ve Francii počet nově povolených herbicidů dlouhodobě nekompenzuje počet zakázaných již od začátku 21. století, zdůrazňují autoři článku.
Jedním z důvodů je podle nich to, že se za posledních 20 let nepodařilo vyvinout účinné látky s novým mechanismem účinku (mode of action, MoA). Pokud se podíváme na dostupné herbicidy pro konkrétní plodinu, je situace ještě znepokojivější. Většina skupin MoA zahrnuje řadu herbicidů obsahující různé účinné látky. U mnoha MoA je však počet účinných látek velmi malý, někdy jen jedna. V případě stažení této účinné látky z trhu pak dochází ke ztrátě celého specifického MoA k použití v dané plodině.
Evropské právní předpisy týkající se používání pesticidů v zemědělství budou v budoucnu přísnější a řada členských států již schválila národní akční plány pro udržitelné používání pesticidů. Postupné omezování dostupných účinných látek, které nevyhovují současným ekotoxikologickým požadavkům (např. triaziny, triazinony, substituované močoviny, acetamidy, nitrily a další), vede často ke zvyšování jednostranného selekčního tlaku vyvíjeného na populace plevelů a vzniku herbicidní rezistence. Pěstitelé pak musí více využívat preventivních opatření a nechemických metod regulace plevelů, aby oddálili, nebo se vyhnuli vzniku rezistence, nebo byli schopni regulovat již rezistentní populace plevelů v případech, kdy se na jejich polích objeví. To však často vede ke zvýšení nákladů na produkci. Pokles diverzity používaných herbicidů má kromě vývoje herbicidní rezistence rovněž negativní dopad na snížení rozmanitosti plevelových společenstev a vede k jednostrannému zatěžování životního prostředí, shrnují odborníci.
Více informací k regulaci plevelů v jednotlivých plodinách přináší červnové vydání časopisu Úroda (6/2023).*
