Autor
Kategorie:
Obiloviny
Štítky:

Zkušenosti z poradenství v pěstební technologii ozimého žita

Ozimé žito je méně rozšířenou chlebovou obilninou, pěstuje se na půdách s nižší úrodností, převážně v obilnářské, bramborářské a horské výrobní oblasti. V kukuřičné a řepařské výrobní oblasti se žito pěstuje na malých plochách na písčitých půdách. V těchto podmínkách je nutné žito pěstovat tam, kde má stejný nebo vyšší výnos než ozimá pšenice.

Pěstování ozimého žita popisuje v Úrodě č. 9/2018 spolu s  dalšími autory Ing. František Tichý, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o.

Ozimé žito je na předplodinu méně náročné než pšenice nebo ječmen.V některých zemědělských podnicích slouží jako přerušovač v rámci osevního sledu. V méně úrodných oblastech jsou nízké výnosy, je nutné vyšší hnojení a důležité je chemické ošetření (moření osiva, ošetření herbicidy a morforegulátory proti poléhání. Žito je odolné k mrazu. Snížení výnosů po obilních předplodinách je nízké. Zaznamenali jsme snášenlivost ke kyselým půdám, a také suchovzdornost.
Žito je cizosprašné (jediné z běžných obilních druhů), a proto rozhodují podmínky počasí pro kvetení a opylení. Objemová hmotnost závisí na pěstitelských podmínkách, ročníku, zdravotním stavu polehlosti a odrůdě. Důležitá je včasnost sklizně, při přemokření zralého zrna objemová hmotnost rychle klesá.
U ozimého žita je velmi důležité, aby kvalita nebyla ovlivněna porůstáním. Významní pěstitelé žita sklízejí produkci již při vlhkosti od 15 do 19 %, aby dešťové srážky nesnížily jeho kvalitu. Produkce se dosušuje, tak při zachování veškerých kvalitativních ukazatelů.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *