Plevele jsou u brambor (podobně jako u většiny ostatních kulturních plodin) velmi významným škodlivým činitelem. V závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv zejména na výnos hlíz. Při nižším a středním zaplevelení snižují výnos o 20–30 %, ale velmi silné zaplevelení může redukovat výnos až o 90 %. Plevele konkurují rostlinám brambor z hlediska všech podmínek růstu a vývoje. Informuje o tom ve svém článku v časopise Úroda (4/2025) Ing. Pavel Kasal, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.
Jak dále uvádí, v systému herbicidní ochrany brambor tvoří základ preemergentní aplikace herbicidů. Je třeba ji upřednostnit před aplikací postemergentní, a to zejména z důvodu vyšší účinnosti. Účinnost preemergentních herbicidů je silně závislá na podmínkách aplikace, především na vlhkosti půdy. Pro preemergentní aplikaci bude v roce 2025 možné využít osmi účinných látek – aclonifen (Bandur, Toutatis DamTec), diflufenican (Bokator), clomazone (např. Command 36 CS), flufenacet (Plateen 41,5 WG), flurochloridone (Racer 25 EC), metobromuron (Proman, Sinopia), metribuzin (např. Sencor Liquid, Plateen 41,5 WG, Arcade 880 EC) a prosulfocarb (např. Arcade 880 EC, Roxy 800 EC). U účinné látky metribuzin je termín ukončení uvádění na trh a současně i používání stanoven na 30. 6. 2025. Ukončení používání se tak týká všech přípravků, které metribuzin obsahují, kromě Sencoru Liquid i herbicidů Plateen 41,5 WG a Arcade 880 EC, zdůrazňuje autor článku.
Porost brambor je nutné sledovat i po vzejití. Zejména u technologie odkameňování může širší meziřádková vzdálenost mezi odkameněnými záhony (105 cm i více) působit nižší konkurenceschopnost porostu vůči plevelům právě v těchto místech. V případě potřeby je možné použít postemergentní aplikaci herbicidů. Postemergentní ošetření u technologie odkameňování slouží k posílení reziduálního účinku preemergentního přípravku a jako prevence proti pozdnímu, tzv. druhotnému zaplevelení. Jinak se postemergentní aplikace používají v situacích, kdy preemergentní herbicidy měly obecně nižší, nebo nízkou účinnost na některý plevelný druh. Často to bývá zaplevelení kakosty nebo zemědýmem, které se může vyskytovat i v případě správně provedené preemergentní aplikace. Postemergentní aplikace se dále využívá v případě, kdy nemohla být preemergentní aplikace z jakéhokoliv důvodu provedena. Účinnost postemergentních aplikací je závislá především na růstové fázi plevelů, obecně však je nutno počítat s nižší účinností než při preemergentním ošetření. Pro postemergentní aplikace herbicidů lze využít pouze čtyř účinných látek (kromě účinných látek graminicidů) – bentazon (Basagran), metribuzin (nejčastěji Sencor Liquid), rimsulfuron (Titus 25 WG) a prosulfocarb, který je spolu s metribuzinem součástí herbicidu Arcade 880 EC určeného pro časně postemergentní aplikace, uvádí Ing. Kasal.
V dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2025) dále podrobně rozebírá zkušenosti s herbicidy v bramborách z minulých let.*
Úvodní fotografie: Polní pokusy s účinností herbicidů v bramborách Foto Pavel Kasal
