Již samotná skutečnost, že zimovzdornost obilnin je tématem sloupku Úrody, potvrzuje, že se jedná o živé téma. Česká republika je charakteristická střídáním zim přímořského a kontinentálního charakteru. Setkáváme se tedy s teplými zimami s mírnými teplotními výkyvy bez sněhu či jen krátkým obdobím se sněhovou pokrývkou a na druhé straně se zimami, kdy dochází k výraznému poklesu teplot či dlouhotrvající sněhové pokrývce. Naposledy došlo k hospodářsky významnému poškození porostů obilnin před pěti lety v zimě 2011/2012. Na základě historických záznamů se odhaduje, že zimy, ve kterých dochází k vyzimování porostů, přichází každých sedm až devět let. Část zemědělců si tuto skutečnost uvědomuje a snaha snížit riziko vyzimování se stává automatickou součástí jejich pěstebních technologií.
Na riziko vyzimování se klade důraz i v oblasti odrůdového zkušebnictví. Pomineme-li volbu druhu a některé agronomické zásahy (kvalita osiva, termín setí, výsevek, mořidlo), dostáváme se k odrůdě jako rozhodujícímu faktoru, který může rozhodnout o úrovni přezimování porostu. Sledování úrovně zimovzdornosti odrůd je samozřejmou součástí řízení o registraci odrůd všech ozimých plodin nejen obilnin. Problém nastává, když v žádném ze tří roků, kdy probíhá registrační řízení, neumožní průběh povětrnostních podmínek v zimním období stanovit geneticky danou odolnost odrůd proti vyzimování v přirozených podmínkách polních pokusů. V tom případě jsme nuceni se spoléhat na výsledky pracnějších, a někdy i méně přesných pokusů v uměle simulovaných podmínkách. V těchto testech také nelze hodnotit zimovzdornost jako komplexní znak, vyjadřující schopnost odrůdy vyrovnat se se všemi stresovými faktory v průběhu zimy. Zaměřujeme se v nich pouze na jednu, i když zásadní složku, kterou je mrazuvzdornost odrůdy. Tyto testy se provádí především u druhů, které jsou v naší zemi hospodářsky významné a existují u nich výrazné odrůdové rozdíly. Což je především ozimá pšenice, dále ozimý ječmen a tritikale.
Dále je důležité si uvědomit, že existuje negativní korelace mezi výnosem zrna a úrovní mrazuvzdornosti odrůd. V ročnících s mírným průběhem zimy jsou z pohledu výnosu zrna obvykle úspěšnější odrůdy s nižší zimovzdorností. Pokud bychom nebrali ohled na úroveň mrazuvzdornosti odrůd stanovenou v testech, registrovaly by se především odrůdy méně odolné či náchylné k vyzimování. Systém hodnocení však umožňuje zvýhodňovat odrůdy, které mají některé vynikající vlastnosti, mezi něž zimovzdornost jistě patří. Pěstitelé dostávají objektivní informaci o úrovni odolnosti odrůd registrovaných v ČR a sami si volí míru rizika, která je s touto volbou spojená.*
