Zhodnocení ročníku 2018 z pohledu škůdců hlavních polních plodin

Rok 2018 se bezesporu zapsal do dějin českého zemědělství jako jeden z řady extrémně suchých a horkých, což potvrzují i další zdroje. Na řadě míst byly překonány teplotní rekordy. V noci z 18. na 19. července neklesla teplota v Norsku (Makkaur) pod 25,2 °C. Jde o nejvyšší minimální teplotu naměřenou v severním Norsku a na severu Skandinávie vůbec. Rok 2018 je tak považován v Evropě zatím za nejteplejší od začátku sledování v roce 1910. Ve srovnání s průměrem 1910 až 2000 bylo letos na našem kontinentu tepleji o 1,83 stupně Celsia. Rekordy tak padaly i v zemědělském sektoru, ale spíše s trpkým podtextem.

Vzhledem k průběhu léta se tak naplnily odhady očekávaných ztrát na výnosech hlavních polních plodin, a to zhruba 8% ztráty na obilninách, 10–20% na kukuřici na zrno, naopak mírné zvýšení ve výnosech se potvrdily u řepky olejky. V tradičně nejteplejších místech republiky se však ztráty na pěstovaných komoditách mohly vlivem sucha pohybovat až na úrovni 50–80 %. S extrémními teplotami se však pojí i poškození porostů hmyzími škůdci, jejichž tlak na rozdíl od houbových původců suché a teplé počasí podporuje, uvádí ve svém článku v časopise Úroda Ing. Štěpánka Radová, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského

Sezóna podle autorky opět potvrdila, že sucho je trvalým problémem, na který je nutno reagovat urychleně změnami v technologiích pěstování. Nutné bude změnit nejen odrůdovou skladbu pěstovaných plodin, ale i osevní postupy, neboť jsou již dnes oblasti, kde se nedá pravidelně dosahovat odpovídajících hospodářských výsledků. Ačkoliv průměrné ztráty na výnosech obilnin mluví pouze o relativně nízkých hodnotách, na jihu Moravy byly ztráty někdy i více než 50 %, naopak vyšší polohy Vysočiny hlásily v mnohých případech rekordní výnosy (a to nejen obilnin). I na tento posun je potřeba adekvátně reagovat. Tento rok též potvrdil akutní problém se škůdci řepky, které doslova likvidují porosty této plodiny v podzimním i jarním období. Jediným účinným opatřením však není znovu povolení neonikotinoidních mořidel, ale změna podílu pěstované olejniny v osevních postupech, domnívá se Ing. Radová.

U kukuřice podle ní půjde o podobný závěr jako v případě řepky. Pro kukuřici, která není problémem ani tak z pohledu ochrany, ale spíše eroze a výskytu reziduí herbicidů ve zdrojích vod, bude jasnou cestou redukce ploch této plodiny především v oblastech s největší koncentrací, tedy na Vysočině. Ekonomika pěstování této plodiny i z pohledu ochrany proti bázlivci bude do budoucna též oříškem. Výnosy kukuřice v extrémních podmínkách sucha už dnes nestačí potřebám podniků, které vlastní bioplynovou stanici a stádo krav.

Uvidíme, jak se situace klimatu bude vyvíjet dál, současné podmínky vyhovují spíše hmyzím škůdcům. V případě zavlečení podobně nebezpečných škodlivých organismů, jako je bázlivec nebo destruktivních ras houbových patogenů (rzí), by se situace v českém zemědělství mohla i nadále komplikovat, konstatuje v závěru článku Ing. Radová.*

Více informací přináší článek v prosincovém vydání časopisu Úroda (12/2018, str. 30–32).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *