V době klimatické změny je zajištění kvalitních potravin stále složitější. Odborníci ze šestnácti laboratoří Akademie věd ČR (AV ČR) a dalších pracovišť se od letošního roku zaměřují na výzkum udržitelného potravinového systému, který zahrnuje zlepšení kvality půdy, šlechtění odolných plodin a výzkum kontaminací, uvedla v tiskové zprávě Radoslava Kvasničková z AV ČR.
Pětiletý program Udržitelná produkce a spotřeba potravin, financovaný strategií AV21, se soustředí na ekologickou odpovědnost a ekonomickou efektivitu zemědělství a potravinářství. Program bude rozvíjet systémy včasné výstrahy na webových portálech, které s předstihem varují zemědělce před výkyvy počasí nebo škůdci. Bude také upřesňovat dlouhodobé scénáře i krátkodobé předpovědi dopadů změny klimatu na zemědělství. Velká pozornost bude věnována půdě, která přímo ovlivňuje výnosy zemědělských plodin. Vědci budou například testovat organická hnojiva a různé půdní doplňky a jejich vliv na zdraví půd. Chtějí též využít nové postupy při revitalizaci půd na zastavěných brownfieldech.
Novinkou je unikátní výzkum a monitoring půdního mikrobiomu, který nemá v tuzemsku obdoby. Půdní mikrobiom se podle prof. RNDr. Ondřeje Prášila, CSc., z Mikrobiologického ústavu AV ČR podílí nejen na tvorbě půdní struktury a zadržování vody a živin, ale i na rozkladu organické hmoty a uvolňování živin využitelných rostlinami. „Mikrobiom je negativně ovlivňován například antibiotiky či mikroplasty, které vstupují do půdy prostřednictvím statkových hnojiv nebo kalů z čistíren odpadních vod. Jedním z našich cílů proto je orientovat se na vliv prostředí a používaných technologií na mikrobiom půdy. Zásadní budou bioinformatické analýzy půdního mikrobiomu zemědělských půd, a to i v delší časové škále,“ vysvětluje prof. Ondřej Prášil.
Vědci se zaměří i na zavádění nových postupů a metod pro úpravu dědičné informace rostlin a budou studovat odolnost plodin vůči biotickému i abiotickému stresu. Cílem je zlepšit výnosy a zvýšit odolnost plodin vůči škůdcům, chorobám a extrémním klimatickým jevům. Program také prozkoumá využití jedinečných vlastností řas a sinic v zemědělství, ekologii nebo bioenergetice.
Důležitým tématem je také vliv potravin na zdraví člověka. Strava není pouhým zdrojem živin, ale ovlivňuje téměř všechny životní funkce člověka. „Epidemie civilizačních chorob, které souvisejí s nesprávnou výživou, mohou významně oslabit společnost a přetížit zdravotní a sociální systém. Současné průmyslové způsoby získávání, zpracování a distribuce kontaminují potraviny celou řadou chemikálií a stávají se pro lidské zdraví rizikové. To chceme hlouběji prostudovat,“ objasňuje prof. Ondřej Prášil. Odborníci budou analyzovat kontaminace potravin škodlivými látkami, organickými polutanty a mikroplasty. Budou sledovat vliv stravy na lidský mikrobiom a potažmo na vznik nemocí. Věnovat se chtějí i potravinové intoleranci a hledání nových, kvalitních bezlepkových potravinářských surovin. Program se bude zabývat také lokální produkcí, zahradničením a zkoumáním cest potravin od produkce ke spotřebě. Bude zjišťovat příčiny plýtvání potravinami, formy a strategie udržitelné a etické spotřeby potravin. Výzkumem veřejného mínění budou odborníci zkoumat, jak se mění postoje společnosti k plýtvání potravinami, a získávat tak cenná data, která v ČR k této problematice neexistují.*
