Mezi nejčastěji se vyskytující plevele v ozimých plodinách patří především chundelka metlice, sveřep jalový, sveřep měkký, svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, hluchavka nachová, hluchavka objímavá, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, rmen rolní, rozrazil perský, violka rolní a další plevelné druhy. Jsou to plevelné druhy, které se na polích vyskytovaly poměrně hojně i v minulosti, ale vlivem systematického používání herbicidů v minulých letech se jejich výskyt podstatně snížil.
Některé plevele jako chrpa polní, máky, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní a ostrožka stračka se vyskytovaly v podprahových množstvích na polích a v některých oblastech téměř z polí zmizely. V současnosti jsou však zaznamenány vzestupné trendy v jejich výskytu. Současně lze na polích pozorovat silné výskyty plevelů, které byly v minulosti téměř neznámé. V posledních letech se šíří i ostrožka východní. Silně se rozšířila locika kompasová, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní a zemědým lékařský. Tyto plevelné druhy se na polích rozšířily především vlivem dlouhodobého používání herbicidů, vůči nimž jsou tolerantní.
Smyslem regulace plevelů na orné půdě je postupně snížit zaplevelenost a co nejvíce eliminovat konkurenci plevelů vůči pěstovaným plodinám při zachování diverzity plevelných druhů v agroekosystému.
Tématem zaplevelení ozimých plodin a regulací plevelů se zabývá článek zveřejněný v časopise Úroda (4/2021) autorského kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., a České zemědělské univerzity v čele s doc. Ing. Janem Mikulku, CSc.
Autoři se také zabývají otázkou, co dělat s prořídlými a mezerovitými porosty na jaře? V letošní poměrně teplé a na převážné části našeho území velmi vlhké zimě až do měsíce ledna plevelné rostliny postupně vzcházely, a to i po poměrně účinných aplikacích herbicidů na podzim. Krátkodobé mrazy, které následovaly na mnoha místech, mohly poškodit porosty obilnin. Vlivem nízkých teplot dochází též k poškození plevelných rostlin. Bohužel plevelné rostliny mají vyšší regenerační schopnost po mrazech než pěstované plodiny. Vlivem poměrně teplé zimy v prosinci až lednu a dostatečného množství srážek hrozí riziko chorob, což se může velmi negativně projevit na zdravotním stavu porostů zejména obilnin. V únoru však udeřily silné mrazy, které mohly významně poškodit přezimující ozimé plodiny. Proto hrozí v jarních měsících masivní vzcházení jednoletých plevelů a rašení vytrvalých plevelů, které budou schopny rychle osídlit uvolněný prostor. Jarní aplikace herbicidů ve zdravých a vyrovnaných porostech obilnin mají vysokou naději na spolehlivý účinek. Jiná situace je v poškozených porostech. První akcí na polích na jaře je hnojení N. To má za následek rychlou regeneraci plodin. Ovšem značnou dávku N odeberou právě plevelné rostliny, s tím musíme počítat, upozorňují odborníci.
Problémem mezerovitých porostů podle nich je, že mají malou konkurenční schopnost vůči plevelům. To vyvolá poměrně masivní vzcházení plevelných rostlin. Herbicidní efekt po aplikacích se jistě projeví, ovšem hrozí následné vzcházení po deštivých periodách. Řešení spočívá v jarních aplikacích herbicidů proti jednoletým plevelům, případně pozdních aplikacích růstových herbicidů proti některým vytrvalým plevelům, jako například pcháči rolnímu. Ovšem v mezerách mají možnost i po těchto aplikacích vzcházet další plevele až do sklizně plodin.*
Více informací se dočtete v časopise Úroda (4/2021).
