Jubilejní 25. konference Racionální použití hnojiv se v letošním roce zaměřila na půdní organickou hmotu jako jeden ze základních prvků tvořící půdní úrodnost. Pro zachování půdní úrodnosti mají nezastupitelnou úlohu statková a organická hnojiva. Je ale důležité si uvědomit, že různá statková a organická hnojiva mají různou hodnotu a stále nenahraditelným zůstává chlévský hnůj díky vyvážené snadněji mineralizovatelné složce, která slouží jako živná půda pro mikroby, a složce stabilní, důležité pro zachování či zvyšování půdní úrodnosti.
Konference, jejímž duchovním otcem je již čtvrt století prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., proběhla na půdě České zemědělské univerzity v Praze tradičně pod taktovkou katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin, ve spolupráci s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, dalšími univerzitami a institucemi i zahraničními hosty ze Slovenska a Polska. Organizátoři poděkovali též hlavnímu sponzorovi konference, firmě Agrofert, a. s.
Jak vypadá bilance organických látek na celostátní úrovni? Toto téma bylo předmětem přednášky Ing. Jana Klíra, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni. Na základě dostupných údajů představil modelový výpočet podle inovované metodiky, ze kterého vyplynulo, že na celostátní úrovni vychází bilance uspokojivě, s výjimkou nepříznivého roku 2018. Podle odborníka při použití kvalitních statkových a organických hnojiv (hnůj, kompost) stačí dosáhnout vyrovnané bilance, pokud se ale potřeba dodání organických látek plní převážně náhradními zdroji (sláma, zelené hnojení), je třeba dosáhnout hodnoty bilance alespoň +0,5 t organických látek/ha.
V současné době je v České republice průměrná produkce hnoje přes 11 mil. tun, z toho téměř jeden milion tun míří do bioplynových stanic, na ornou půdu přijde necelých 10 mil. tun a více vzhledem ke stavu skotu nelze očekávat. Stále platí pravidlo, které funguje, a to aplikace hnoje v intervalu jedenkrát za tři až čtyři roky v dávce 30–40 tun/ha. Takto jsme ale schopni obhospodařovat pouze jeden milion hektarů orné půdy (z celkových 2,5 mil. ha). Z dalších statkových a organických hnojiv přichází podle údajů Ing. Klíra na ornou půdu 2,73 mil. tun kejdy, popřípadě drůbežího trusu a 7,54 mil. tun digestátu. Podíl organických látek z hnoje (a kompostu) na celkovém přívodu je v průměru v tuzemsku necelých 20 %, jako vhodné kombinace v případě jeho nedostatku uvádí Ing. Klír kejdu či digestát se slámou a zeleným hnojení.
Prostřednictvím prof. Ing. Ladislava Ducsaya, Dr., ze Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitře se mohli posluchači seznámit také s trendem použití statkových a organických hnojiv na Slovensku, kde je v posledních letech evidentní snížení – na 1 ha zemědělské půdy připadá 2,61 t/ha. Také aplikační dávky jsou nízké, představují 16,6 t/ha.
Více informací a poznatky dalších řečníků přinese týdeník Zemědělec.
