12.03.2022 | 09:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Význam síry v ochraně rostlin

To, že výživa sírou (S) má pozitivní vliv na zdravotní stav rostlin, je dlouhodobě známá skutečnost. Působení výživy při ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům je označováno jako živinami vyvolaná (indukovaná) rezistence. V souvislosti s výživou sírou se často uvádí „sírou indukovaná rezistence“ jako důležitý nástroj pro ochranu rostlin. Příspěvek Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze publikovaný v týdeníku Zemědělec přibližuje působení síry v rostlinách jako součást rozmanitých strategií jejich obrany.

Jak uvádí Ing. Černý, fungicidních účinků síry (zejména elementární S0 síry) aplikované na list se využívá již od 19. století. Avšak význam síry aplikované do půdy (především ve formě síranů – SO4-) se projevil až o století později. Síra byla dlouhou dobu opomíjena jako důležitá rostlinná živina, protože byla hlavní složkou nežádoucích kyselých spadů. Až během 90. let 20. století začala být síře opět věnována větší pozornost. V západní Evropě se v tomto období již více rozvinul nedostatek S u rostlin poté, co bylo zahájeno odsiřování emisních zdrojů. Kromě „běžných“ projevů spojených s nedostatkem síry ve výživě rostlin (vizuální symptomy nedostatku síry, pokles výnosů a kvality produkce) bylo v mnohých pokusech i zemědělské praxi prokázáno vyšší napadení rostlin chorobami i škůdci při nedostatku síry. V posledních dvaceti letech je patrný nedostatek síry i v podmínkách ČR. Přestože nároky rostlin na síru jsou většinou v desítkách kg/ha (20–60), spady síry jsou většinou nižší než 5 kg/ha.

Pochopení mechanismů rezistence vyvolané jednotlivými živinami může podle autora článku podstatně přispět k udržení zdraví rostlin při snižování vstupů pesticidů do konvenčních zemědělských systémů. Rostliny si vyvinuly několik mechanismů, kterými se dokáží vyrovnat s biotickým i abiotickým stresem. Je obtížné přiřadit změnu v metabolismu plodiny ke konkrétnímu stresovému faktoru, protože za normálních okolností působí na rostliny současně celá řada stresových faktorů. Kromě toho, jak existuje přesah v obranné signalizaci, existují odlišné a protichůdné reakční cesty pro obranu proti patogenům a také existuje více cest odezvy vyvolané v závislosti na specifickém kontextu stresu. Sekundární metabolity se s největší pravděpodobností aktivně podílejí na komunikačních procesech tím, že slouží jako odstrašující a toxické látky pro jiné organismy a/nebo jako ochranné prostředky před abiotickým stresem. Předpokládá se, že většina z více než 100 000 známých sekundárních metabolitů je zapojena do různých chemických obranných systémů rostlin, které se vytvořily během milionu let, během nichž rostliny koexistovaly se svými „protivníky“. Ačkoli vyšší koncentrace sekundárních metabolitů mohou vést k odolnější rostlině, předpokládá se, že produkce sekundárních metabolitů je nákladná a snižuje růst a reprodukci rostlin.

Metabolity obsahující síru, o kterých se předpokládá, že se podílejí na rezistenci proti patogenům, jsou především glutathion, glukosinoláty, plyny obsahující síru, fytoalexiny a bílkoviny bohaté na síru, uvádí Ing. Černý.*

Podrobné informace k tomuto tématu přináší týdeník Zemědělec (11/2022).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down