V pořadí čtvrtý díl odborníků z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) zveřejněný v časopise Úroda (11/2023) cílí na téma významu a přeměny organické hmoty v půdě. V předchozích článcích popisovali autoři jednotlivé složky půdní organické hmot, vždy apelovali na potřebu doplnění různých zdrojů organických látek do půdy, s ohledem na jejich odlišné vlastnosti a působení. Tento význam zdůvodnili i v aktuálním díle, ve kterém se zaměřili na „spolupráci“ hlavních složek organické i minerální složky v půdě.
Z časového hlediska existují dva způsoby vstupů organických látek do půdy: (1) jednorázové/příležitostné (tj. jako impulsy), nebo (2) trvalé (opakované/nepřetržité). Podle toho je pak vnesená organická hmota v půdě přeměňována. Pochopitelně záleží také na předchozím zpracování organických látek, tedy jestli do půdy aplikujeme „čerstvou“ organickou hmotu rostlinných zbytků (např. meziplodiny, slámu apod.), nebo materiál, který již prošel některými procesy ovlivňující jeho přeměny (např. an/aerobní digesce v bioplynové stanici, při uložení mrvy na hnojišti, při kompostování apod.).
Z pohledu přeměn organické hmoty v půdě se však při časovém hledisku většinou nejedná o to, jak často organické látky do půdy doplňujeme, ale jak jsou dodané složky v půdě transformovány.
Typické „pulzní“ vstupy jsou například uvolněné/odumřelé mikrobiální, živočišné a rostlinné buňky, které podléhají rozkladu a komponenty jejich obsahu se stávají složkou rozpuštěné organické hmoty. Kvůli snadné dostupnosti rozpustných organických látek vytvářejí takové vstupy ohniska mikrobiální aktivity, ve kterých jsou rychlosti přeměn mnohem vyšší než mimo tyto zóny. Životnost takových „ohnisek“ se odhaduje na několik dní.
Kontinuální vstup je typický pro pomalý rozklad stabilnějších zdrojů organické hmoty, jako například starších kořenů a jiných více lignifikovaných zbytků rostlin a/nebo stabilnějších vstupů statkových a organických hnojiv či složek půdní organické hmoty. V těchto případech nejsou organické látky okamžitě metabolizovatelné, a proto jsou využívány pomalu a po delší dobu.
Více informací se dočtete v časopise Úroda (11/2023) v článku kolektivu autorů z ČZU v čele s Ing. Jindřichem Černým, Ph.D.*
