Vývoj v pěstebních technologiích ozimé řepky

Ozimá řepka představuje jednu z plodin, kde dochází k výraznému posunu pěstebních technologií. Důvody vedoucí k ověřování a vývoji nových osevních postupů vycházejí především z ekonomických, ekologických a legislativních změn.

Za zásadní cíle nových technologií lze považovat:

• Snížení spotřeby PHM na základě omezení či slučování pracovních operací.
• Snížení hnojiv na základě zonální aplikace a využití pomocných plodin.
• Omezení rizik nevzejití rostlin na základě použití strojů pro přesné setí, včetně snížení množství osiva.
• Omezení spotřeby pesticidů, především pásové aplikace herbicidů.
• Eliminace rizik sucha na základě omezení zpracování půdy.
• Snížení rizik vodní eroze po založení porostů.
• Minimalizace spotřeby času na založení porostů.
• Příprava na pěstování při vysokých vstupech a nízkých výkupních cenách.

Tématu se v Úrodě č. 6/2023 věnuje spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. (Centrum precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze). Konstatuje, že primárně u technologií dochází ke změně rozteče řádků. Důvodem navyšování rozteče řádků je zajištění pásové aplikace pesticidů. Jedná se jak o pásové aplikace herbicidů při setí na řádek řepky, tak o meziřádkovou aplikaci po vzejití porostů. Jde o meziřádkovou regulaci výdrolu předplodiny při výsevu do kypřených pásů (strip-till), o regulaci pomocných plodin v meziřádku apod. Opomenout nelze ani pásové aplikace insekticidů a fungicidů, které jsou cíleny přímo na řádek ozimé řepky za účelem snížení jejich spotřeby a omezení ekologických rizik.

Zásadní je posun technologií k přesnému setí se souběžným hnojením k řádku rostliny a při využití nižších výsevků. Výsev pomocí přesných secích strojů totiž zajišťuje kvalitnější tvorbu seťového lože, a tím i vyšší vzcházivost. Návaznost těchto systémů na pásové zpracování půdy, či na systémy zonálního hnojení do spodních vrstev půdy v budoucím řádku ozimé řepky, vede ke snížení spotřeby hnojiv. Především však k omezení ukládání hnojiv do prostoru širších meziřádků, kde je hnojivo využíváno zvláště výdrolem obilní předplodiny, či plevely. Z hlediska omezení konkurence pomocných plodin vůči řepce není vhodné hnojivy podporovat ani růst přisetých pomocných plodin do meziřádku.*