Blýskáček řepkový patří v současnosti k jednomu z nejvýznamnějších škůdců řepky. Jeho rezistence k insekticidům na bázi pyretroidů se po prvním zjištění ve Francii v roce 1999 postupně rozšířila po celé Evropě včetně České republiky. Výsledkem dlouhodobého sledování citlivosti/rezistence populací blýskáčků k pyretroidům lambda-cyhalothrinu a etofenproxu na 14 lokalitách střední a severní Moravy jsou trendy vývoje citlivosti/rezistence k těmto látkám v letech 2013–2025. To umožní pěstitelům řepky na střední a severní Moravě precizněji plánovat ochranu svých porostů proti blýskáčkovi a také účelněji sestavovat antirezistentní strategii proti tomuto škůdci.

RNDr. Tomáš Spitzer, Ph.D.,¹ Ing. Jan Tomáš Bílovský,²

¹Agrotest fyto, s. r. o., ²nezávislý pozorovatel

Blýskáček řepkový (Brassicogethes aeneus F.) patří v současnosti mezi nejvýznamnější škůdce řepky v České republice. Počátkem nového tisíciletí byla v Evropě včetně České republiky zjištěna rezistence tohoto brouka k insekticidům na bázi pyretroidů.

První zmínka o této rezistenci k pyretroidům pochází z roku 1999 z Francie z oblasti Champagne (Ballanger et al. 2007). Následovaly první velkoplošné problémy s insekticidní ochranou řepky proti rezistentním populacím blýskáčka na severu Německa, a to v roce 2001. V roce 2006 již byl hlášen silný výskyt rezistence na celém severu a východě Německa (např. Eickermann et al. 2008). Tato rezistence vůči pyretroidům, především lambda-cyhalothrinu, se postupně od roku 2009 rozšířila do dalších evropských zemí a Slater et al. (2011) uvádějí populace blýskáčků více či méně rezistentní k pyretroidům z 18 evropských zemí.

V České republice byly první nálezy rezistentních populací blýskáčků zaznamenány v Čechách a na severní Moravě v letech 2006–2008 (např. Seidenglanz et al. 2013). S postupně narůstajícími plochami ozimé řepky a její zvyšující se koncentrací v osevním sledu se problém rezistence k pyretroidům postupně rozšířil na celou ČR.

V roce 2007 byla zřízena pracovní skupina (Pollen Beetle Working Group) při organizaci IRAC (Insecticide Resistance Action Committee), která koordinuje činnost při zjišťování výskytu rezistence v Evropě a vyvíjí antirezistentní strategie včetně ochrany řepky proti rezistentním blýskáčkům. Byly vypracovány metodiky laboratorních testů pro zjišťování citlivosti blýskáčků pro testy citlivosti k pyretroidům se jedná o metodiku IRAC Susceptibility Test Method No. 11 – Synthetic pyrethroids.

Také v České republice probíhá monitoring citlivosti blýskáčků k pyretroidům, které svého času patřily k nejpoužívanějším insekticidním látkám v ozimé řepce. Testovala se citlivost blýskáčků k esterickým pyretroidům druhé generace, jako jsou lambda-cyhalothrin, deltamethrin, gamma-cyhalothrin, esfenvalerát a tau-fluvalinát a také k jedinému eterickému pyretroidu první generace používanému v řepce, etofenproxu (např. Stara et Kocourek 2018, Seidenglanz et al. 2015, 2017, nebo Spitzer et al. 2020).

Cílem bylo sledovat stav a trend vývoje citlivosti blýskáčků k látkám lambda-cyhalothrin a etofenprox na stejných 14 lokalitách střední a severní Moravy v období let 2013–2025, na základě zjištěných trendů odhadnout vývoj citlivosti/rezistence v dalším období a umožnit pěstitelům řepky vybrat vhodnou antirezistentní strategii v ochraně ozimé řepky proti blýskáčkům.

Metodika testů

Testy byly prováděny podle příslušné metodiky IRAC Susceptibility Test Method No. 11 – Synthetic pyrethroids, tedy pomocí takzvaného lahvičkového testu s různými koncentracemi účinné látky na hektar. Pro tento článek byly vybrány pouze výsledky testů při 100% povolené dávce na hektar. Dávka 7,5 g a. i./ha je evropská (a také česká) registrovaná dávka lambda-cyhalothrinu, zatímco registrovaná dávka etofenproxu činí 57,5 g a. i./ha. V roce 2016 byl povolen přípravek Trebon OSR, čímž se povolená dávka na hektar zvýšila ze 40 g a. i./ha na 57,5 g a. i./ha. Tato změna se projevila v dalším vývoji citlivosti/rezistence populací v následujících letech sledování.

Výsledky testování

Vývoj citlivosti/rezistence při 100% dávce lambda-cyhalothrinu a etofenproxu

To, že sledování probíhalo na stejných lokalitách v časovém horizontu 13 let, umožňuje sledovat vývoj citlivosti/rezistence u „relativně“ stejné populace blýskáčků. V odborné literatuře existuje jen minimum výsledků z takovýchto pozorování. Naše testování ukázalo u účinné látky lambda-cyhalothrin, že na devíti ze 14 lokalit se po sedmi až devíti letech projevil počáteční postupný trend přechodu od silné rezistence zpět k citlivosti. Přitom se tato látka po zjištění silné rezistence kolem roku 2013 v řepce nepoužívala nebo jen velmi okrajově. Lze tedy usuzovat, že návrat k citlivosti je poměrně pomalý a že jej zpomalují i jiné okolnosti, například křížová rezistence. Výsledky z posledních let sledování ukazují, že trend návratu citlivosti již započal. Zatím je ale účinnost lambda-cyhalothrinu stále nedostatečná k tomu, aby se začal používat v polních podmínkách proti blýskáčkům.

Přehledné mapy jednotlivých lokalit

Byly také zpracovány mapy vývoje mortality při 100% dávce na hektar pro jednotlivé sledované lokality a roky. Tyto mapy jsou zpracovány tak, aby se po stažení a spuštění powerpointové prezentace kliknutím na požadovanou lokalitu na mapě zobrazil graf mortality pro danou lokalitu v letech sledování s proloženou křivkou trendu. Dalším kliknutím se graf skryje a je možné otevřít graf pro jinou lokalitu. Mapy jsou všem zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti volně přístupné na stránkách Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., prostřednictvím prohlížeče Microsoft Edge, který je součástí programu Windows 10 i 11.

Mortalita blýskáčků v jednotlivých letech

Údaje o vývoji citlivosti/rezistence blýskáčků k účinné látce etofenprox jsou v odborné literatuře ještě vzácnější. Tato látka vykazovala u blýskáčků v počátcích sledování ještě vyšší míru rezistence než lv případě lambda-cyhalothrinu. Citlivost se však postupně zvyšovala, zvláště po roce 2016, kdy došlo k navýšení množství účinné látky na hektar (namísto Trebonu 10 EC nastoupil Trebon OSR), etofenprox i v současnosti vykazuje relativně dobrou účinnost proti blýskáčkům (mortalita 50–60 %).

Informace získané dlouholetým sledováním vývoje citlivosti/rezistence blýskáčků k lambda-cyhalothrinu a etofenproxu na lokalitách střední a severní Moravy budou moci zdejší farmáři a agronomové využít ke správné volbě přípravků proti blýskáčkům a také při tvorbě vhodné antirezistentní strategie.

Vznik rezistence evidentně není krátkodobý proces a obdobně i návrat populací k citlivosti je záležitostí několika let. Je tedy nutné vytvářet dlouhodobější strategii, a to také proto, že rezistence k insekticidně působícím látkám není jen záležitostí blýskáčků, ale i například i dřepčíků a krytonosců.*

Detailní informace i s tabulkami a grafy naleznete v časopise Úroda 10/2026 na str. 46-48.

Úvodní foto: Blýskáček řepkový – detail brouk Foto Tomáš Spitzer