Využití ozimého tritikale pro produkci bioplynu a metanu

Za významný zdroj obnovitelné energie lze považovat biomasu získanou ze zemědělských plodin. V zemích, kde se hojně pěstují plodiny na produkci bioplynu, je dominantní plodinou silážní kukuřice. Literatura uvádí, že tritikale produkuje mnohem více biomasy než pšenice, ječmen nebo žito, na druhou stranu mnohem méně než kukuřice a čirok.

Tématem se v článku v Úrodě č. 8/2017 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Zdeněk Nesvadba, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomíná, že v produkčních systémech založených na využití kukuřice nebo čiroku může pěstování ozimého tritikale přinést výhodu v časovém rozložení pracovních špiček (setí a sklizeň), využití zimní a časně jarní vláhy a umožní diverzifikovat osevní postup. Siláž z tritikale je navíc k dispozici přibližně o dva měsíce dříve než kukuřičná. Cituje údaje IEA (International Energy Agency), podle kterých se výnos bioplynu u tritikale pohybuje v rozpětí 337–555 m3/t. Výhodu této plodiny je, že dosahuje velmi dobrých výnosů v méně příznivých půdních a klimatických podmínkách, kde se obvykle pěstuje.
Autoři v rámci studie vyhodnotili 20 genotypů ozimého tritikale, které byly získány z kolekce National Small Grains Collection.
Pro potřeby laboratorní biozplynovací zkoušky hmotu sklidili v mléčně voskové zralosti. Zelená hmota byla následně sešrotována na stacionární řezačce, vložena do PET uzavíratelných sáčků a zamražena v chladicím boxu při –18 °C. Procentní obsah sušiny se ve studovaném souboru pohyboval od 31,47 % (M86-6089) až do 38,61 % (NE422GT). Průměrná koncentrace metanu u testovaných vzorků činila 52,9 %. Nejvýznamnější parametr biozplynovací zkoušky – celková výtěžnost metanu, byla nejvyšší u odrůdy Pika (368 l/kg sušiny) a naopak nejnižší hodnota byla naměřena u linie NE426GT (236 l/kg sušiny).*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *