Vzhledem ke stále rostoucí námořní, železniční i kamionové dopravě a převážení stále většího objemu zboží se rozrůstají zejména pozemní komunikace, které tvoří koridory vhodné pro postupné šíření rostlinných druhů na poměrně velké vzdálenosti. S ohledem na oteplování klimatu je postupně zaznamenáván v Evropě posun severní hranice výskytu teplomilných rostlinných druhů na sever. Rostlinné druhy jsou na naše území zavlékány především jako součást (příměsi) surovin pro výrobu potravin a krmiv nebo pro průmyslové zpracování.
Velké změny v posledních dvaceti letech zaznamenala zemědělská výroba. Podstatně se zúžilo spektrum pěstovaných plodin, klasické osevní postupy se přestaly dodržovat, přistoupilo se k minimálnímu zpracování půdy a intenzita používání herbicidů významně poklesla. Tyto změny se zásadně projevily na zaplevelenosti polí. Vzhledem k nevhodnému střídání plodin došlo k výraznému posunu ve spektru zaplevelení.
Změny proběhly i v dalších oblastech lidské činnosti. Vzhledem k velkému rozsahu stavební činnosti existuje obrovské množství ploch připravených pro velké investiční záměry, které jsou však po určité období nevyužívány a jsou zdrojem přemožení plevelných druhů. Na takto nevyužívaných plochách především v blízkosti komunikací hrozí vysoké nebezpečí především od zavlečených plevelných druhů, které jsou schopny ve velmi krátké době expandovat na půdu obdělávanou.
Celé řadě zavlečených plevelných druhů vyhovují u nás pěstované plodiny, jsou schopny odkvést a vytvořit zralá semena a následně se šířit v agroekosystémech. Následně hrozí riziko expanze do krajiny, kdy může dojít k ohrožení původních ekosystémů a jejich postupnému znehodnocení.
Využití nových technologií (snímkování z dronů) umožňuje celkem s vysokou přesností determinovat lokalitu výskytu některých invazních druhů jako například bolševníku velkolepého, křídlatky, netýkavky žláznaté, mračňáku Theophrastova a dalších a na základě získaných údajů vypracovávat mapové soubory.
Tématem invazních plevelů se v listopadovém vydání časopisu Úroda (11/2023) zabývají odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., a Ing. Jan Štrobach, Ph.D. V listopadovém vydání se dočtete i další podrobné informace.*
