Mezi nejvýznamnější jednoděložné vytrvalé plevele v jarních obilninách patří pýr plazivý, který se vyznačuje vysokou vegetativní reprodukcí a rychlou regenerační schopností po poškození kořenového systému.
Pýr plazivý je v našich podmínkách rozšířen na 70–80 % orné půdy ve všech oblastech našeho státu a zapleveluje všechny pěstované plodiny. Šíření tohoto plevele podporuje pokles úrovně zpracování půdy a minimalizace agrotechnických opatření. Pýru vyhovují osevní sledy s vysokým zastoupením obilnin a řepky. Celosvětově patří pýr plazivý mezi velmi nebezpečné vytrvalé druhy plevelů, především v mírném podnebí severní polokoule a do určité míry v chladném podnebí ve vyšších nadmořských výškách v teplejších oblastech. Výskyt tohoto druhu v mírném podnebí a jeho nepřítomnost v teplých tropech je způsobena špatnou vegetativní reprodukcí pomocí oddenků při vyšších teplotách.
Pýr plazivý dokáže vytvářet mohutný kořenový systémem s vysokou regenerační schopností oddenků. Oddenky jsou článkovitě dělené. Na každém článku je patrný pupen krytý šupinou. Konkurenční schopnost pýru plazivého je proto velmi vysoká. Při silném výskytu dokáže úplně potlačit všechny kulturní rostliny. Do půdy vylučuje alelopatické látky čímž potlačuje ostatní rostliny. Jedná se o glykosid agropyren, který je uvolňován z živých i odumírajících rostlin. Proto býváme velmi často svědky potlačení růstu zemědělských plodin i po účinné regulaci pýru.
Lokální škody v níže položených oblastech mohou způsobovat kamyšníky. Mezi nejrozšířenější plevele, které se na zemědělské půdě vyskytují, patří kamyšník polní a kamyšník širokoplodý. Nebezpečné jsou svojí vysokou vegetativní reprodukcí a tolerancí vůči běžně používaným herbicidům. V jarních obilninách mohou vytvářet ohniska, odkud se šíří dále do porostů.
V jižních oblastech Moravy se můžeme na polích v jarních obilninách také setkat s teplomilnými méně typickými pleveli, jako je čirok halabský, nebo troskut prstnatý, které sice u nás nepatří mezi nebezpečné plevele, ale jejich význam v současnosti stoupá.
Tyto a další informace se dočtete v lednovém vydání časopisu Úroda (1/2024) v článku odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., a doc. Ing. Jana Mikulky, CSc.*
Úvodní fotografie: Ohromný kořenový systém kamyšníku polního Foto autoři článku
