Výsledky pokusů s insekticidy proti mandelince a mšicím

Produkce brambor je každoročně ohrožována řadou škodlivých činitelů. Jednu ze zásadních rolí pak hrají živočišní škůdci. Jejich výskyt může vést nejen k přímým výnosovým ztrátám, ale i ke zhoršení kvality hlíz. V sadbových porostech k riziku přenosu virových chorob. Mezi nejproblematičtější a nejrozšířenější škůdce brambor všech užitkových směrů patří v současné době mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) a lokálně larvy kovaříků – drátovci. Pro množitele sadby jsou pak zásadními škůdci různé druhy mšic (Aphidoidea).

Zacíleno na mšice – co funguje?

Z výsledků insekticidních pokusů, které byly ve Výzkumném ústavu bramborářském prováděny v letošním roce, vyplývá, že nejúčinnější účinnou látkou proti mšicím zůstává acetamiprid. Do pokusu byl zařazen přípravek Mospilan MIZU 120 SL v dávce 0,4 l/ha a po třech dnech od aplikace dosáhl účinnosti téměř 99 %. Účinnost nad 80 % pak vykázaly přípravky Sivanto Energy v dávce 0,5 l/ha a přípravek Oroganic v dávce 3,2 l/ha, který je na bázi pomerančové silice. V letošním roce došlo k registraci v rámci menšinových povolení u přípravku PREV-GOLD, který je právě na bázi pomerančové silice i na mšice do brambor. Toto rozšíření se vztahuje i na přípravky, které se odkazují na tento referenční přípravek. Jedná se o přípravky Oroganic a Sinala. Povolení bylo vydáno pro dávku 0,8 až 2,4 l/ha.

V prováděném pokuse dále vykázaly dva přípravky účinnost nad 70 %. Jedná se o přípravek Pirimor 50 WG na bázi pirimicarbu v dávce 0,5 kg/ha, kdy pravděpodobně dochází k návratu citlivosti mšic k této účinné látce. Tento výsledek, ale musí být ověřen i v příštím roce. Druhým přípravkem je přípravek Teppeki na bázi flonicamidu v dávce 0,16 l/ha, který je od letošního roku registrován na mšice v raných bramborách.

Jak na mandelinku?

Z výsledku pokusu s mandelinkou provedeném v letošním roce na lokalitě Žabčice (okres Brno-venkov), je zřejmé, že účinnost přípravků se v posledních letech prozatím nemění. Nejúčinnějšími přípravky zůstávají insekticidy ze skupin diamidů a spinosinů. Velmi dobrou účinnost zatím vykazuje i přípravek na bázi acetamipridu, ale pouze ve zvýšené dávce 0,4 l/ha, která byla registrována proti přenašečům virových chorob. Obecně platí, že v ČR byly zaznamenány rezistentní populace vůči této účinné látce a že aplikace těchto přípravků proti mandelince bramborové se doporučuje pouze v oblastech, kde se tato látka používala v omezené míře. Účinnost přípravku na bázi azadirachtinu se hodnotí především z hlediska úbytku listové plochy a zastavení žíru škůdce. V letošním roce došlo po aplikaci přípravku k poklesu defoliace zhruba o 2/3 oproti neošetřené kontrole. Nízká účinnost byla obdobně jako u mšic zjištěna u zástupce pyretroidů přípravku Karate se Zeon Technologií 5 CS na bázi lambda-cyhalothrinu. K této chemické skupině jsou v ČR již dlouhodobě populace mandelinky bramborové i mšic rezistentní.

Podrobné informace k tomuto tématu (včetně výše uvedeného textu) naleznete v prosincovém vydání časopisu Úroda (12/2025) v článku Ing. Petra Doležala, Ph.D., a kolektivu autorů z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., a České zemědělské univerzity v Praze.*

Úvodní fotografie: Dospělci mandelinky bramborové Foto Petr Doležal