Výskyt mykotoxinů v obilovinách v roce 2024

V roce 2024 došlo k významným změnám v legislativě týkající se mykotoxinů. Zároveň byl také v tomto roce pozorován zvýšený výskyt těchto kontaminantů v obilovinách. Aktuální situaci a dopady těchto změn pro zemědělskou praxi shrnula na konferenci Jakost obilovin RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., z Agrotest fyto, s. r. o. Předložené informace vycházely z každoročně prováděného monitoringu kvality, který zahrnuje analýzy vybraných vzorků obilovin z celé České republiky.

Legislativa v oblasti mykotoxinů prošla v loňském roce turbulentním obdobím. Nové nařízení z roku 2023 bylo změněno sedmkrát, přičemž šest z těchto změn nastalo v roce 2024, což RNDr. Polišenská označila za legislativní mykotoxinovou smršť. Limity pro aflatoxiny a ochratoxin zůstávají v platnosti. Změny se však dotkly deoxynivalenolu (DON), kde byl limit pro běžnou pšenici snížen z 1250 mikrogramů na kilogram (µg/kg) na 1000 µg/kg. Pro tvrdou pšenici a kukuřici je nově stanoven limit 1500 µg/kg, zatímco u ovsa zůstává hodnota nezměněna (1750 µg/kg). Nezměnily se ani limity pro zearalenon a fumonisiny. Byly zavedeny nové limity pro T-2 a HT-2 toxiny, které se liší pro různé plodiny. Důležité změny se týkají i námelu (námelových sklerocií). Původně měl přísnější limit platit od 1. července 2024, avšak jeho platnost byla pro žito prodloužena o jeden rok. Platnost limitů pro mlýnské výrobky byla odložena až o čtyři roky. „Současná legislativa nově zahrnuje i metodiku pro vzorkování a analýzy námelu, která vyžaduje odběr dvou podvzorků z 1 kilogramu obilovin pro přesnější stanovení,“ dodala Ivana Polišenská.

Výskyt DON v pšenici

Situace ve sklizni 2024 ukazuje výrazně vyšší úroveň kontaminace pšenice deoxynivalenolem (DON) oproti předchozímu roku. Z monitorovaných 100 vzorků pšenice byl DON nalezen u 61 % vzorků, zatímco v roce 2023 to bylo pouze u 14 %. Celkem tři vzorky pšenice překročily limit 1000 µg/kg, kdyby platil původní limit, překročily by ho dva vzorky. Tato situace řadí rok 2024 na druhé nejhorší místo z hlediska kontaminace mykotoxiny za posledních pět let, hned po roce 2020. Všechny tři vzorky s překročeným limitem pocházely z kraje Vysočina. Společným rizikovým faktorem pro tyto vzorky byla kukuřice jako předplodina, což je pro výskyt fuzariových mykotoxinů typické. Vzorek s nejvyšším obsahem DON (5000 µg/kg, tedy pětinásobek limitu) vykazoval také kvalitativní defekty, jako je velmi nízká objemová hmotnost (pod 74 kg/hl) a obsahoval 8 % fuzariózních zrn. „Přítomnost fuzariózních zrn v pšenici je důležitým indikátorem, nicméně neznamená to automaticky ztrátu celé šarže, neboť napadená zrna jsou lehčí a lze je čištěním částečně odstranit. Výskyt DON obvykle koreluje se srážkami v měsíci červnu, tedy v období kvetení obilnin. Chladné a vlhké počasí po odkvětu ozimé pšenice, které panovalo v roce 2024, bylo příznivé pro rozvoj fuzáriových mykotoxinů, na rozdíl od roku 2023,“ vysvětlila RNDr. Polišenská.

Výskyt DON v ječmeni

U ječmene byla v roce 2024 situace odlišná než u pšenice. Ačkoliv byl DON nalezen u poloviny vzorků ječmene, jeho obsahy byly poměrně nízké. V rámci monitoringu nebyl nalezen žádný nadlimitní vzorek ječmene. Nicméně je třeba poznamenat, že nadlimitní vzorky ječmene byly zaznamenány v rámci analýz vrácených dodávek s reklamacemi na výskyt fuzariózních zrn. Zearalenon se u ječmene vyskytuje velmi zřídka.

Výskyt námele v žitě

„V loňské sklizni žita bylo analyzováno 32 vzorků, přičemž v devíti z nich, tedy zhruba ve třetině vzorků, byl nalezen námel. I když v žitě prozatím platí benevolentnější limit, čtyři ze sledovaných vzorků by překročily přísnější hodnotu. Námel je houbová choroba obilovin, jejíž výskyt je podporován dlouhým a vlhkým jarem. Nutná je také přítomnost zdrojů infekce v půdě, tedy námelových sklerocií z předchozí sklizně, k čemuž dochází zejména po předplodině obilnině, ideálně žitu,“ řekla expertka na kvalitu obilovin. Rok 2015, který byl suchý, zaznamenal nejnižší obsah námelu v žitě, což podtrhuje vliv ročníku. Obecně je v roce 2024 zaznamenána vyšší úroveň napadení námelem než v roce 2023.

RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D. zdůraznila, že sklizeň 2024 se vyznačovala vyšší úrovní výskytu jak fuzáriových mykotoxinů, tak námelu ve srovnání s rokem 2023. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že suchá sklizeň by mohla pomoci, pro tvorbu mykotoxinů jsou však nejvíce klíčové podmínky již bezprostředně po odkvětu obilnin i když počasí v dalším období situaci také ještě může ovlivnit. Výrazně se projevily i rizikové faktory, jako je předplodina (např. kukuřice pro DON) a náchylnost odrůd. „Odolné odrůdy nebo vhodná předplodina, která nepodporuje napadení, jako například vojtěška, mohou mít značný vliv na snížení kontaminace. Monitorování a správná interpretace dat jsou nezbytné pro zvládání rizik spojených s mykotoxiny v potravním řetězci,“ zdůraznila RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., z Agrotest fyto, s. r. o.*

Úvodní foto: Námel nejčastěji napadá žito, v příznivých podmínkách se však sklerocia námele mohou objevit i v pšenici  Foto Polišenská