Bezpečnost a vysoká hygienická kvalita zemědělských surovin a potravin z nich vyrobených jsou hlavním cílem každého farmáře a potravináře.
Platí to i pro kukuřici, která v našich podmínkách vstupuje především do krmného procesu ve formě siláží, roste ale i zastoupení zrna jako potravinářské suroviny či suroviny pro výrobu např. kyseliny octové. Mezi nejzávažnější houbové patogeny této plodiny patří houby rodu Fusarium, připomínají RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., a Ing. Klára Konečná (Zemědělský výzkum, spol. s. r. o., Troubsko) v článku v Úrodě č. 12/2016. V textu se zabývají výskytem mykotoxinů v zrnu kukuřice v letech 2014-2016. Připomínají, že v roce 2014 byly podmínky pro rozvoj fuzárií velmi příznivé – dostatek srážek, teploty pod 25 °C, dlouhý a relativně deštivý podzim.
Jak uvádějí, mykotoxikologická laboratoř ústavu obdržela ze sklizně 2014 řádově desítky vzorků kukuřice. Průměrná hodnota obsahu deoxynivalenolu (DON) dosáhla 10 700 ppb, maximální obsah byl 28 750 ppb. Záchyty tohoto toxinu se zvyšovaly tím více, čím později se zrno kukuřice sklízelo. U sklizně zelené hmoty se obsah DON vyskytoval v průměru kolem 1400 ppb. V mléčné zralosti zrna to bylo kolem 2000 ppb a v plné zralosti 10 000 ppb. Vyšší záchyty se objevovaly s dalšími přijatými vzorky. Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnou výživu (AGES) má podobné výsledky, kdy se hodnoty DON pohybovaly kolem 3000 ppb. Organizace Swiss granum (CH) evidovala průměrné hodnoty DON na 1690 ppb, maxima potom na 9900 ppb. Hygienický limit je přitom 1750 ppb.
Článek se dále zabývá fytopatologií kukuřice, vlastnostmi mykotoxinů a možnostmi ochrany.*
