Menu
e-shop
Přestože jsou mšice drobné organismy, mohou způsobit značné škody. Ty vznikají přímým sáním rostlinných šťáv, ale také tím, že mšice přenášejí rostlinné viry. Význam obou těchto aspektů v současnosti narůstá, zejména v souvislosti s omezením používání insekticidního moření. Negativní dopad virových chorob je totiž nejvýraznější při napadení rostlin v raných fázích jejich vývoje.
Za hlavní vektory viru žluté zakrslosti pšenice (BYDV) v porostech obilnin jsou považovány mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), mšice kukuřičná (Rhopalosiphum maidis), kyjatka osenní (Sitobion avenae), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), mšice obilná (Schizaphis graminum), kyjatka obilná (Sitobion fragariae) a také mšicovka svídová (Anoecia corni), která saje na kořenech rostlin. Za nejefektivnější přenašeče a zároveň nejčastěji se vyskytující druhy jsou považovány mšice střemchová, kyjatka travní a kyjatka osenní. Naproti tomu škodlivost mšicovky svídové je vzhledem k jejímu skrytému způsobu života (sání na kořenech) dosud málo prozkoumána a pravděpodobně i podceňována.
Počasí na podzim roku 2024 bylo z hlediska teplot příznivé pro výskyt mšic. Let však komplikovaly intenzivní deště v polovině září. Letová vlna se u všech druhů obilních mšic posunula a byla pozdější, než je obvyklé a zároveň i slabší. Především v ozimém ječmeni došlo k rozšíření viru zakrslosti pšenice (BYDV). Situace byla méně dramatická než v předchozím roce.
Zima byla teplotně nadprůměrná, přesto se vyskytlo několik mrazivých period, během nichž došlo k redukci anholocyklických kmenů mšic. Na počátku března následovala další vlna líhnutí, avšak i tyto nymfy byly v druhé polovině měsíce vystaveny poklesům teplot. To se projevilo jak snížením jejich početnosti, tak zpomalením vývoje. Začátkem dubna bylo, jako obvykle, zahájeno sledování migrace mšic pomocí sacích pastí. Odchyty v tomto období byly nízké a pravidelný přelet většiny druhů nenastal ani v průběhu května. Počasí v květnu nebylo příznivé pro růst vegetace. Také mšice byly nepříznivými podmínkami ovlivněny. Nízké teploty a sucho omezily jejich migraci a zpomalily jejich populační rozvoj. Výskyty v porostech tak zůstaly většinou slabé.
Mezi nejvýznamnější druhy mšic napadající porosty ozimé řepky patří mšice zelná (Brevicoryne brassicae), která je dlouhodobě považována za typického škůdce této plodiny. Od roku 2016 však, v souvislosti s omezením insekticidního moření osiva, nabývá na významu také mšice broskvoňová (Myzus persicae). Méně častým druhem je mšice trýzelová (Lipaphis erysimi), která rovněž saje na řepce, a je někdy zaměňována za některý z uvedených druhů.
Situace v porostech ozimé řepky se na podzim lišila od situace v obilninách. Od roku 2016 je na velké části porostů každoročně zaznamenáván hospodářsky významný výskyt mšice broskvoňové. Ačkoli po roce 2016 již nebyly zaznamenány tak silné výskyty, které by vedly k nutnosti zaorávání porostů, silné infestace se stále objevují. Počátek zimy byl příznivý pro přežívání anholocyklických kmenů mšice broskvoňové. Ty byly výrazněji zasaženy až při ochlazení ve druhé polovině února.
Na jaře bývá tento druh v porostech řepky pozorován méně často. V tomto období se jako škůdce uplatňuje spíše pro řepku typická mšice zelná. Společné výskyty obou druhů, které byly lokálně až silné, byly zaznamenány již v průběhu května. Větší kolonie mšice zelné se pak objevují až těsně před dozráváním řepky.
Problém výskytu mšic v cukrové řepě spojený s šířením viru žloutenky cukrovky (BVY) a viru mírného žloutnutí řepy (BMYV) se zdál vyřešen používáním insekticidního moření. Zákaz používání neonikotinoidů k tomuto účelu a absence adekvátní náhrady vystavují pěstování cukrovky riziku návratu problému s šířením těchto virů.
Pro jaro 2025 byl očekáván nejméně průměrný přelet mšice broskvoňové a podprůměrný přelet mšice makové (Aphis fabae). Oba tyto druhy jsou považovány za efektivní vektory virů na cukrovce. Kromě těchto dvou druhů se na cukrovce mohou vyskytovat i další mšice.
Aktuální informace o výskytu mšic a dalších škodlivých organismů rostlin jsou dostupné na Rostlinolékařském portále https://rlportal.ukzuz.cz/rlp/public/.
Tento portál provozuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a poskytuje data získaná přímo z terénu. Umožňuje tak sledovat aktuální situaci ve výskytu chorob a škůdců v konkrétních regionech, včetně okolí vašich pozemků.
Pro monitoring výskytu mšic je k dispozici také Aphid Bulletin https://mze.gov.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/#rlp|so|aphb|ab|rok:2025, který uvádí hodnoty odchytu mšic ze sítě sacích pastí a Lambersových misek, a také grafické zpracování dat a jejich srovnání s dlouhodobým průměrem.
Tyto a další informace naleznete v článku Ing. Svatopluka Rychlého (ÚKZÚZ) v červencovém vydání časopisu Úroda (7/2025).*
Úvodní fotografie: Mšice broskvoňová Foto Svatopluk Rychlý
