Informují o tom v článku v časopise Úroda (2/2022) Ing. Tomáš Hovorka a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., České zemědělské univerzity v Praze a Mendelovy univerzity v Brně. Dospělci tohoto brouka z čeledi nosatcovitých (Coleoptera: Curculionidae) jsou velcí 2,3–3,1 mm a mají šedočerné zbarvení. Podobně jako pro většinu nosatcovitých brouků, je pro tento druh typický dlouhý nosec s lomenými tykadly. Vajíčka jsou nejprve žlutobílá, později průhledná, pouhým okem však těžko spatřitelná. Larvy jsou apodní (beznohé), eucefalní (viditelná hlavička) bělavé s velikostí okolo 5 mm, popisují autoři v úvodu článku. Jak dále uvádějí, krytonosec zelný má jednu generaci do roka. V Evropě se však vyskytují dva kmeny, a to jarní a letní (podzimní). Vývoj těchto dvou kmenů je na sobě nezávislý a liší se dobou hibernace imag či larev.
Nejvýznamnější škody krytonosec zelný způsobuje na ozimé i jarní řepce, hořčici a dalších rostlinách z čeledi brukvovitých (kedluben, květák atd.). Dospělci vyžírají do nadzemních částí rostlin malé otvory. Na kořenech a bázích stonků dochází vlivem žíru larev k hyperplazii (zmnožení buněk), což vede k tvorbě kulovité hálky. Při výskytu více larev na jedné rostlině mohou hálky srůstat do velkých novotvarů. V důsledku toho pak dochází ke zpomalení růstu a vývoje hostitelských rostlin. Hálky mohou připomínat původce nádorovitosti košťálovin (Plasmodiophora brassicae), snadno však tuto chorobu můžeme vyloučit, když rozřízneme hálku. Pokud je uvnitř chodbička s larvičkou, můžeme si být jisti, že se o nádorovitost nejedná a jejím původcem je s jistotou krytonosec zelný. Krytonosec zelný také neklade svá vajíčka jinam, než do hlavního kořene či hypokotylu rostliny, nádorky vzniklé působením patogenu Plasmodiophora brassicae lze nalézt i mimo hlavní kořen a hypokotyl, vysvětlují autoři článku.*
Více informací k samotnému škůdci i monitoringu přináší lednové číslo časopisu Úroda (2/2022).
