Volba odolných odrůd obilnin jako ochranné opatření před výsevem

Volba odolných odrůd obilnin je základním pilířem komplexní ochrany rostlin proti chorobám, zvláště v podmínkách se sníženými vstupy nebo v ekologickém zemědělství. Úspěšné pěstování zahrnuje kombinaci odolných odrůd, vhodných agrotechnických opatření a cílené aplikace fungicidů. Důležité a objektivní informace o odrůdách a jejich vhodnosti pro české podmínky poskytuje Seznam doporučených odrůd (SDO), který vydává ÚKZÚZ.

Odolnost odrůd k chorobám je dána přítomností specifických genů, které mohou být minoritní nebo majoritní. Minoritní geny poskytují nižší, ale obvykle trvalou rezistenci, která se posiluje jejich kombinací. Major geny sice mohou zajistit vysokou úroveň odolnosti, ale často jsou rychle překonány novými rasami patogenů, což je častý problém u rzí. Existují však i major geny s dlouhodobou účinností, například gen mlo proti padlí travnímu u ječmene, gen Pch1 proti pravému stéblolamu u pšenice, gen Yd2 proti BYDV u ozimého ječmene nebo gen Sr31 proti rzi travní. Nejtrvalejší odolnosti se dosahuje kombinací major a minor genů. Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu se podílí na hodnocení odolnosti odrůd k chorobám, jako jsou rzi, fuzariózy klasu a stéblolam u pšenice, a BYDV u ječmene.

Mezi aktuální výzvy a možnosti ochrany patří:

• Rzi: Rez plevová (Puccinia striiformis) zažila epidemické výskyty, související s šířením nových ras, včetně virulencí proti genu Yr15, což si vyžaduje sledování aktuálních hodnocení odolnosti. Rez pšeničná (Puccinia triticina) je rozšířený patogen, jehož šíření napomáhají vyšší teploty. Rez travní (Puccinia graminis) sice byla v posledním roce ojedinělá, ale stále představuje potenciální riziko nových ras. Pro komplexní ochranu se doporučují odrůdy s kombinovanou rezistencí ke všem třem rzem, například ozimé pšenice Skif, LG Lunaris nebo jarní pšenice Cindy.

• Stéblolam (Oculimacula yallundae a O. acuformis): Jeho význam roste s úzkými osevními postupy. Nejúčinnější ochranu poskytuje gen Pch1, který byl zjištěn u odrůd jako Bonanza, LG Lunaris či KWS Donovan.

• Fuzariózy klasu (zejména Fusarium graminearum, F. culmorum): Jsou nejvýznamnější klasovou chorobou pšenice, způsobující kromě snížení výnosu i produkci mykotoxinů (např. DON). Plně rezistentní odrůdy dosud nebyly vyšlechtěny, avšak nejlépe hodnocené odrůdy výrazně snižují riziko napadení a kontaminace zrna. Mezi takové patří ozimé pšenice Netta, Dynamite a jarní pšenice Kelda. Náchylné odrůdy by se neměly zařazovat po rizikové předplodině, jako je kukuřice.

• Virová žlutá zakrslost ječmene (BYDV): Šíří se i do výše položených oblastí. Kromě agrotechnických opatření je klíčová volba odrůd s tolerancí, zejména těch nesoucích gen Yd2, který se postupně objevuje u registrovaných ozimých ječmenů (např. Novira, LG Zoro) a je doporučen pro časné výsevy.

• Sněti (např. Tilletia caries, T. controversa): Opět se objevují, hlavně v ekologickém zemědělství. Proti zakrslé snětivosti z půdy zatím chybí registrace pro ekologické zemědělství, což podtrhuje význam odolných odrůd. V Evropě již byly vyšlechtěny odrůdy pšenice s rezistencí proti mazlavým snětím, např. Aristaro.*

Autorkami příspěvku, jehož plné znění naleznete v Úrodě č. 9/2025 na str. 10, jsou Ing. Jana Chrpová, CSc., Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., Mgr. Jana Palicová, Ph.D., RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.

Úvodní foto: Symptomy stéblolamu u odrůdy Pirueta bez genu Pch1 Foto Jana Chrpová