Vliv zpracování na vlastnosti půdy

V Troubsku proběhl workshop v rámci mezinárodního projektu Visegrádský fond, který pořádal Zemědělský výzkum spol. s r. o. pod názvem „Vliv různého zpracování na fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy”. Jeho cílem bylo přiblížit dlouhodobé účinky zemědělství na půdu.

S první přednáškou v anglickém jazyce vystoupila Ing. Barbora Badalíková ze Zemědělského výzkumu spol. s r. o. Troubsko, a zaměřila se na půdoochranné technologie a jejich vliv na vodní erozi. V rámci své přednášky přiblížila také výsledky projektu Agronomická opatření ke snížení vodní eroze na orné půdě s využitím zapravení organické hmoty. Pokus probíhal v letech 2012 až 2016 na třech lokalitách s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami. „Z výsledků vyplývá, že nejčastější a největší smyv půdy byl zjištěn u variant bez zapraveného kompostu. Zemědělské podniky, zejména v oblastech s vyšším potenciálním erozním ohrožením půd, by měly věnovat zvýšenou pozornost hospodaření na půdě. Musí zvolit takové hospodaření na půdě, které co nejméně zhorší fyzikální a chemické vlastnosti půdy a zaručí vyrovnanou produkci pěstovaných plodin,“ konstatovala Ing. Badalíková.

Stabilita půdních agregátů

Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D., ze Zemědělského výzkumu spol. s r. o. Troubsko informovala o vlivu zpracování půdy na stabilitu půdních agregátů. „V rámci pětiletého projektu jsme sledovali tři lokality v různých výrobních oblastech s odlišnými půdními a klimatickými podmínkami v Hrušovanech nad Jevišovkou, Unčovicích a Lesonicích. Hodnotili jsme klasické zpracování půdy orbou pluhem do 0,22 m, hloubkové zpracování půdy – podrývákem do 0,35–0,40 m a minimalizační zpracování půdy – mělké kypření diskovým podmítačem do hloubky 0,15 m,“ přiblížila pokus Ing. Novotná. Nejvyšší průměrná vodostálost byla za sledované období zjištěna v Hrušovanech nad Jevišovkou a v Lesonicích v ornici u minimalizace, v podorničí naopak u podrývání. Vyšších hodnot vodostálosti bylo dosaženo na jaře než na podzim. V Unčovicích se varianty významně nelišily. Při odlišném zpracování půdy došlo ke změně vodostálosti půdních agregátů.*

Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec.

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down