
Cílem práce Ing. Petra Vrtílka a kol. z Mendelovy univerzity v Brně bylo vyhodnotit vliv dvou různých technologií zpracování půdy a také vliv ročníku na výnos kukuřice na zrno. Výsledky výnosů zrnové kukuřice (Zea mays L.) pocházejí z let 2015–2017, z dlouhodobého maloparcelního polního pokusu, který je veden na Polní pokusné stanici v Žabčicích.
Hodnoceny byly dvě technologie zpracování půdy: konvenční (tradiční) technologie (orba – na hloubku 0,24 m) a minimalizační technologie (mělké kypření – do hloubky 0,15 m). Z výsledků polního pokusu z období let 2015 až 2017 bylo zjištěno, že nebyly prokázány výnosové rozdíly mezi technologiemi zpracování půdy. Nicméně vyšší výnos zrna kukuřice byl po konvenční technologii zpracování půdy, tedy po orbě (8,44 t/ha), oproti minimalizační technologii zpracování půdy (mělkému kypření). Ke stejným výsledkům dospěli také Procházková a kol. (2008) a Žugec (1986). Dále se ukázalo, že výrazné statistické rozdíly ve výnosu kukuřice na zrno byly zjištěny vlivem ročníku, a to ve všech třech sledovaných letech. Zvláště v roce 2016, kdy bylo dosaženo nejvyššího výnosu zrna kukuřice (13,10 t/ha). To mohlo být zapříčiněno především optimálním průběhem počasí oproti rokům 2015 a 2017. V těchto letech, zvláště pak v roce 2015, byly nepříznivé povětrnostní podmínky, v podobě nedostatku a nerovnoměrně rozložených srážek v průběhu vegetace. K podobným závěrům dospěl také Smutný (2008), který zjistil, že výše výnosu kukuřice na zrno je závislá na množství srážek během vegetačního období zrnové kukuřice. Také Videnović a kol. (2011) potvrdili, že průběh počasí v daném roce je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících právě výši výnosu kukuřice na zrno.*
Více informací naleznete v Úrodě č. 10 na str. 51