Problematika reziduí pesticidů rezonuje ve veřejném prostoru čím dál hlasitěji. Nejčastěji jsou za tímto účelem monitorovány povrchové i podpovrchové vodní zdroje a potraviny. Začíná se však také provádět monitoring půd (ÚKZÚZ). Vytváří se tím tlak na zemědělce, jako na hlavní znečišťovatele prostředí, zejména vod, kde jsou často rezidua pesticidů nacházena i v nadlimitních koncentracích.
Přestože je ve vodách nacházena vedle pesticidů i celá řada dalších polutantů (léčiva, saponáty, produkty kosmetického průmyslu atd.), tlak na omezení spotřeby pesticidů je asi největší. Jedním z hlavních cílů Zelené dohody (Green Deal) je proto snížení spotřeby pesticidů v EU do roku 2030 o 50 %. Nicméně ČR má svůj podíl na tomto závazku již téměř splněný, zejména díky výraznému omezení spotřeby glyfosátových herbicidů. Informují o tom odborníci z České zemědělské univerzity v Praze v čele s doc. Ing. Miroslavem Jursíkem, Ph.D., v časopise Úroda (3/2023).
Pro samotné zemědělce však mohou rezidua herbicidů v půdě také znamenat výrazné pěstitelské problémy, neboť mohou omezovat klíčení a růst následných plodin. Zvláště citlivá je řepka, řepa, jeteloviny, luskoviny a mnoho zelenin. V případě krátkého časového odstupu od předplodiny ošetřené perzistentním herbicidem, mohou být tyto plodiny výrazně poškozeny. V případě nepříznivých povětrnostních podmínek je na problematických půdách třeba počítat až s dvouletým negativním působením reziduí herbicidů na pozemku. Chování herbicidů v konkrétních půdních a povětrnostních podmínkách však lze odhadnout jen s určitou mírou pravděpodobnosti a stanovení bezpečné koncentrace herbicidu v půdě pro konkrétní následnou plodinu je tudíž obtížné, uvádějí autoři článku.
Přestože na etiketě herbicidů s delším reziduálním působením v půdě je uveden minimální odstup mezi aplikací a výsevem následné/náhradní plodiny, jsou tyto hodnoty stanovovány na základě několika laboratorních a polních experimentů, případně modelů (např. FOCUS). V podmínkách, ve kterých daný herbicid nebyl testován, se však může podle oborníků chovat odlišně. Vedle toho většina v současnosti používaných analytických metod není schopna detekovat rezidua herbicidů v tak nízkých koncentracích, které ještě mohou způsobovat některým citlivým rostlinám problémy. Jedinou možností, jak otestovat půdu před výsevem citlivé plodiny, tak zůstává nádobová zkouška vzcházivosti a počátečního růstu plodiny. Její přesnost je však závislá na způsobu odběru vzorku půdy (počet odběrů, jejich plošné rozmístění, hloubka odběru atd.) a teplotních podmínkách (příliš vysoké teploty mohou aktivovat degradační procesy).
Další zajímavé informace se dozvíte v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2023).*
