Kejda patří mezi hnojiva, která jsou často využívaná hnojiva při pěstování silážní kukuřice. Toto statkové hnojivo je zdrojem živin (zejména dusíku, draslíku, fosforu, zinku aj.), organických látek, mikroorganismů či růstových stimulačních látek. Efektivita využití dusíku rostlinami však není vysoká, což může přispívat k omezení růstu rostlin a poklesu výnosu, nižšímu obsahu dusíku v rostlinách, snížení kvality. V tomto příspěvku se zaměříme na možnosti zvýšení využitelnosti dusíku z kejdy.
Na pokusné stanici v Červeném Újezdě je dlouhodobě pěstována silážní kukuřice v přesném polním pokusu, uvádí Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze v článku v Zemědělci č. 17/2023. Hodnoceny jsou varianty s různými hnojivy (minerální dusíkatá, varianty s hnojením N, P, K, Mg, S, dále s aplikací hnoje, čistírenských kalů, kejdy či slámy jako zdrojů organických látek). Celý pokus je založen na aplikaci stejné dávky celkového dusíku, a to 120 kg/ha v jednotlivých hnojivech s dusíkem (DAM, síran amonný, statková hnojiva, kaly). Pro tento příspěvek byla vybrána pouze varianta s kejdou a její srovnání s minerálně hnojenou variantou DAM + P + K a nehnojenou kontrolou. Jelikož se jedná o opakované (monokulturní) pěstování kukuřice, je patrný postupný pokles výnosů na nehnojené variantě. Výnos kukuřice je pochopitelně ovlivněn průběhem ročníků, a proto je na všech variantách pozorovatelné podobné meziroční kolísání výnosů. Lineární trendové funkce ukazují, že i na hnojených variantách dochází k mírnému snižování výnosu od začátku pokusu, avšak na tento průběh má větší vliv výraznější pokles výnosu v některých letech s nepříznivými podmínkami v poslední dekádě trvání pokusu. To bylo například v roce 2013 (poškození pokusů větrem) a jarní či letní přísušky v letech 2015, 2018, 2021. V průměru všech hodnocených let byl (z pochopitelných důvodů) nejnižší výnos na kontrolní variantě. S ohledem na úrodnost hnědozemí na tomto pokusném stanovišti je možné ještě považovat za úspěch dosažení průměrného výnosu sušiny 8,8 t/ha. V mnoha pokusných letech je zřejmé, že stejná dávka dusíku (120 kg/ha) a přísun dalších živin v kejdě či v minerálních hnojivech má podobný vliv na výnos kukuřice.*
