První místo podle rozhodnutí redakce získal Ing. Jiří Holejšovský s článkem Přírodní látky v ochraně brambor proti plísni bramborové, který vyšel v Úrodě 5/2022. Na druhém místě se umístil Bc. Stanislav Drapač za článek Využití přírodních látek při ošetření osiva máku setého, který vyšel v témže čísle časopisu. Oba autoři jsou z České zemědělské univerzity v Praze a Centra precizního zemědělství. Třetí místo získala Ing. Eva Zusková s článkem Řepka olejka – možnosti biologické ochrany, který vyšel v Úrodě č. 4. Také tato autorka je z České zemědělské univerzity.
Extrakty proti plísni
Ing. Jiří Holejšovský, spolu s dalšími autory, testoval v tříletém pokusu proti kontrolní variantě s konvenčními fungicidy produkty Alginure, Wetcit, tymiánovou silici a chmelový extrakt (obě poslední látky ve dvou koncentracích). V jednotlivých variantách byly dva vstupy běžného fungicidu nahrazeny aplikací přírodní látky (biologického přípravku) s fungicidním účinkem. Mezi první a druhou aplikací pokusných přípravků byl použit běžný fungicidní přípravek, který byl zároveň použit i na běžné provozní ploše. Výživa a ochrana proti ostatním škodlivým organismům probíhala na všech variantách stejným způsobem. V pokusu byly použity odrůdy konzumních brambor Antonia a Adéla.
Z výsledku podle autora vyplývá, že účinnost přírodních látek proti plísni bramborové byla poměrně vysoká. Dosáhly přibližně podobné účinnosti jako konvenční fungicidy. Nejlepší účinnosti dosáhla varianta ošetřená přípravkem Wetcit. Nejnižší účinnost měla varianta ošetřená 0,5% chmelovým extraktem.
Pozitivní vliv přírodních látek na výnos bylo možné pozorovat u všech variant, kromě varianty chmelový extrakt 0,5 %. Výnos hlíz se pohyboval od 45,13 t/ha do 54,91 t/ha. U všech variant, vyjma chmelového extraktu 0,5 %, měla aplikace přírodních látek pozitivní vliv na výnos. Výtěžnost konzumních hlíz byla u všech variant s přírodními látkami vyšší než u varianty s konvenčními fungicidy. Autor dále konstatuje, že cena využitých přírodních látek je obdobná jako u syntetických pesticidů, zavedení do praxe by neměl tento faktor limitovat. Cenu ovlivňuje především koncentrace zmíněných látek.
Biologické moření
Bc. Stanislav Drapač, spolu s dalšími autory, ve své práci porovnával vůči neošetřené kontrole moření osiva fungicidně-insekticidním mořidlem Cruiser OSR a přírodními látkami. Konkrétně se jednalo o výluh z tymiánu, papriky, kopřivy a dále o přípravek Neemazal. Přírodní látky byly doplněny kombinací Agrovital (pinolen) + Lexin.
V závěru autor uvádí, že na základě výsledků pozorování lze konstatovat, že použité přírodní látky je možné využít pro moření osiva máku, neboť žádná ze zvolených látek neměla negativní dopad na produkční schopnost a v konečném důsledku i výnos. Všechny varianty „ošetřené“ rovněž poskytly vyšší výnos oproti neošetřené kontrole. Nejvyššího průměrného výnosu dosáhla varianta s přípravkem Neemazal, u ostatních variant ošetřených přírodními látkami a varianty ošetřené přípravkem Cruiser OSR byl výnos vcelku vyrovnaný. Autor dodává, že z výsledků je patrné, že vybrané přírodní látky jsou vhodnou alternativou pro moření osiva máku. „Tento výzkum potvrzuje slibnou účinnost některých v pokusu použitých přírodních látek a po jejich dalším zkoušení může dojít k jejich úspěšnému využití v široké zemědělské praxi, a to nejen k moření osiva,“ uvádí Bc. Drapač. Redakce by považovala za zajímavé případné budoucí zařazení varianty namořené pouze kombinací Agrovital + Lexin, aby bylo zjevné, jaký je přínos produktu se stimulačním účinkem.
Autor připomíná, že moření osiva je nejdůležitějším a zároveň nezbytným opatřením, které pomůže vzcházení a zdravému růstu rostlin. Výsev nemořeného osiva je významným rizikem pro napadení chorobami a škůdci. Upozorňuje na nejistou budoucnost využívání přípravku Cruiser OSR pro moření máku, který byl povolen už jen na výjimku.
Biopesticidy lze využít již teď
Ing. Eva Zusková, spolu s dalšími autory, provedla pokus na třech lokalitách v sezóně 2019/2020. Maloparcelkový pokus byl zaměřený především na zjištění účinných postupů ke snížení škod houbovými patogeny způsobující choroby kořenů, případně stonků řepky (Verticillium sp., Leptosphaeria maculans, Sclerotinia sclerotiorum, Botrytis cinerea). Pokus sledoval účinnost následujících materiálů: Bacillus amyloliquefaciens, Pseudomonas veronii, Pythium oligandrum, Trichoderma asperellum, Coniothyrium minitans, rostlinný stimulátor na bázi stříbra, thiofanát-methyl a Kicker oproti kontrole.
Výsledky pokusu podle autorky ukázaly, že velký vliv má výběr odrůdy. Je třeba volit odrůdy, které vykazují odolnost/rezistenci proti patogenům a správně je doplnit organismy, které podpoří výnosotvorné prvky a odolnost rostlin. Je patrné, že některé biopesticidy dosahují vyrovnaných či lepších výsledků ohledně výnosu či HTS než chemická ochrana. Biopesticidy je tak možno doporučit pro ekonomické pěstování řepky (levnější přípravky, méně aplikací za vegetaci) již v současnosti, a ne až při zákazu nebo výraznému omezení konvenčních pesticidů, aby bylo možné chemické zásahy právě biopesticidy v případě nutnosti nahradit.*
