Sněti mazlavé jsou skupinou houbových patogenů, jejichž výskyt významně kontroluje dostupnost moření. V ČR napadají pšenici tři zástupci snětí mazlavých, mazlavá sněť pšeničná Tilletia caries (syn. T. tritici), mazlavá sněť hladká T. laevis (syn. T. foetida), původci mazlavé snětivosti pšenice, a sněť zakrslá T. controversa, původce zakrslé snětivosti pšenice a zakrslé snětivosti žita. Informuje o tom ve svém článku v časopise Úroda RNDr. Veronika Dumalasová, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
V případě omezení azolových fungicidů v širším měřítku dosud nemáme připravenou žádnou možnost, jak se proti snětím účinně bránit. Sněti mazlavé představují již dnes aktuální problém a mohou být příčinou závažných ztrát na výnosu a kvalitě zrna, případně znehodnocení celé sklizně, především v ekologickém zemědělství a v ochranném pásmu vod, kde jinak běžně dosud rozšířené a účinné fungicidní ošetření osiva není možné. Rezistence ke snětím a postupy ochrany bez fungicidů byly dosud opomíjeny, přestože využití geneticky založené odolnosti rostlin je ekonomické a vysoce účinné opatření, připomíná autorka ve svém článku.
Ve víceletých polních pokusech Výzkumného ústavu rostlinné výroby studovali virulenci pěti směsí inokula snětí mazlavých na standardním diferenciačním souboru odrůd a linií pšenice nesoucím 13 různých genů rezistence ke snětím mazlavým. Z výsledků prezentovaných RNDr. Dumalasovou vyplývá, že vůči mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké jsou nejméně citlivé linie nesoucí geny rezistence Bt8, Bt9, Bt10 a Bt11. Proti sněti zakrslé se nejnižší citlivostí vyznačuje gen rezistence Bt8.
Pro získání šlechtitelských materiálů s vyšším stupněm rezistence k snětím mazlavým jsou známé zdroje rezistence, například odrůdy Bonneville, Gary, Golden Spike, Stava, SW Magnifik a Weston, které byly v pokusech prověřeny na reakci nejen na mazlavé sněti pšeničné a mazlavé sněti hladké, ale i sněti zakrslé.*
Více informací přináší časopis Úroda (11/2020).
