Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně jako každý rok na Našem poli prezentuje výsledky výzkumu z oblasti genetiky, šlechtění a technologií pěstování. Velká pozornost je věnována ochraně rostlin proti chorobám a škůdcům, ale také metodám regulace plevelů v jednotlivých plodinách. Expozice výzkumného ústavu nabídla výstavku zhruba padesáti plevelných druhů.
Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby připomněl intenzivní činnost ve sféře invazních plevelných druhů, které se k nám šíří a expandují. „Zpravidla se k nám invazní plevele šíří z jihu, což souvisí s postupným oteplováním. Znamená to, že hranice výskytu teplomilných plevelů se postupně posunuje na sever,“ vysvětlil odborník. Druhů, kterými se zabývají, je celá řada. Poznávají jejich biologii, reprodukční schopnost a schopnosti expanzivity na zemědělskou půdu. Důvodem je nutnost být v předstihu a nalézt účinná doporučení pro jejich regulaci.
Existuje však celá řada plevelných druhů, které se v našich ekosytémech objevují dlouhodobě, ale v minulosti se nevyskytovaly na orné půdě. V souvislosti s odlišným střídáním plodin, technologiemi zpracování půdy a dalšími vlivy se v současné době na ornou půdu dostávají. Jde například o jednoleté trávovité plevele, kde doc. Mikulka připomněl známý sveřep – jalový a měkký, který je problémem obilnin i řepky. Objevují se ovšem i zcela nové plevele jako například jednoletá tráva mrvka myší ocásek, která hlavně ve středních Čechách expanduje na ornou půdu. Tato nenápadná tráva zpočátku uniká pozornosti, její diagnostika v raných růstových fázích je ve srovnání například s chundelkou metlicí nebo psárkou polní obtížnější, upozornil doc. Mikulka s tím, že je možné ji právě s chundelkou metlicí zaměnit. Podle tohoto odborníka má mrvka celkem velkou reprodukční schopnost a je poměrně tolerantní vůči běžně používaným herbicidům. Je proto potřeba na ni zemědělce připravit tak, aby ji dokázali diagnostikovat a najít v sortimentu herbicidů takové, které ji potlačí. Důležité je věnovat pozornost i zpracování půdy a střídání plodin. Doc. Mikulka upozornil na to, že dominuje v podnicích, kde pěstují převážně ozimé plodiny a používají technologii minimálního zpracování půdy. Pokud se její obilky podobně jako u sveřepů zapraví hlouběji do půdy, nepřežijí roční cyklus zaklopení.
Z vytrvalých plevelů připomněl pcháč rolní, pýr plazivý i kamyšník širokoplodý. Zastavil se také u otázky rezistence plevelů vůči herbicidům, zejména sulfonylmočovinám, a to hlavně trávovitých plevelů v čele s chundelkou metlicí a psárkou polní.*
