Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, je koordinátorem projektu Zdravé minoritní obilniny. O tom, zda obilniny spadají mezi minoritní, rozhoduje jejich výměra. Do kategorie minoritních obilnin patří i dříve hojně pěstované žito nebo oves a dále pluchaté pšenice – špalda, jednozrnka a dvouzrnka. Majoritními obilninami zůstávají pšenice, ječmen a kukuřice.
„Nepovažuji za vhodné, že mezi minoritní plodiny patří žito a oves. Jde o plodiny, které lidi dlouhodobě využívali a hrály významnou roli ve výživě a celkovém využití,“ říká Ing. Jana Chrpová, CSc., vedoucí týmu Genetiky a šlechtitelských metod Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV). Za smutné považuje vývoj žita, kdy kolem roku 1920 se výměra počítala na sta tisíce hektarů, nyní se pohybuje v desítkách. V letošním roce uvádí Český statistický úřad necelých 21 000 hektarů. „V současné době je ale zaznamenáván zvýšený zájem o produkty ze žita, zejména chléb s větším zastoupením této obilniny, a dá se předpokládat, že i tato plodina bude mít perspektivu,“ doufá v lepší uplatnění žita Ing. Chrpová. Podobný osud postihl také oves, jež má nenahraditelný význam ve výživě zvířat. V současné době je zřejmý zvýšený zájem v potravinářství.
Další skupinu minoritních plodin představují pluchaté pšenice – pšenice špalda, jednozrnka a dvouzrnka. „Především pšenice špalda je komodita, se kterou se můžeme v současné době setkávat v mnoha pekařských produktech a je poměrně oblíbená pro své dietetické vlastnosti. Pšenice jednozrnka a dvouzrnka nejsou tak vhodné k pekařským účelům, ale mohou být využívány pro různé výživné kaše nebo obilné saláty,“ říká Ing. Chrpová.
Jak připomíná, projekt Zdravé minoritní obilniny je široce orientovaný – základem je výběr vhodných materiálů, jejich charakteristika na genetické úrovni, sleduje se rezistence k chorobám, kvalitativní parametry materiálů a potravinářské využití. Ing. Chrpová se konkrétně zabývá rezistencí k chorobám. Především u pšenice špaldy sledují odolnost ke rzem a fuzarióze klasu, u ovsa se zabývají odolností ke rzem. V současné době nemají ještě ucelené výsledky. Jak ale nastínila Ing. Chrpová, existuje jistá variabilita, některé materiály vykazují v pokusech vyšší míru náchylnosti, To ale ještě neznamená, že nejsou vhodné k pěstování obecně. Při ekologickém způsobu pěstování, dodržování osevních postupů a nižších vstupech živin nebývají projevy napadení, zvláště některými chorobami listů (především padlí), tak výrazné. Osevní postupy působí ochranně také ve vztahu k fuzariózám, mechanismem pasivní rezistence může být výška pšenice a řídký klas. Finální výsledky zájemci obdrží po několika letech řešení projektu.
