Veřejná sklizeň prověřila hybridy

Pěstování zrnové kukuřice ve Středočeském kraji se dynamicky vyvíjí. Pěstitelé stále více hledají výkonné, výnosově stabilní a ekonomicky rentabilní hybridy, které dokážou obstát i v proměnlivých klimatických podmínkách. Příležitost seznámit se s aktuálním sortimentem zrnových hybridů společnosti Limagrain Česká republika, s. r. o., a porovnat jejich výkonnost v praxi nabídla veřejná sklizeň na farmě Lukáše Martina v Třebovli na Kolínsku.

Agrotechnika

Na pokusech byly uplatněny následující agrotechnické zásahy. Setí proběhlo 8. dubna 2026 při výsevku 85 tisíc semen na hektar a současně bylo aplikováno mikrogranulované hnojivo TOP-PHOS SILIUP 25 v dávce 120 kg/ha. Dusíkatá výživa byla rozdělena do dvou termínů. Hnojivo LAD bylo aplikováno 5. a 18. května, v obou případech v dávce 300 kg/ha. Herbicidní ošetření probíhalo 11. května přípravkem Maister Power v dávce 1,5 l/ha. Výsledkem byl zdravý, vyrovnaný a dobře zapojený porost, který i přes místní poškození černou zvěří vytvořil vhodné podmínky pro objektivní porovnání výkonnosti jednotlivých hybridů.

Pohled na zrnovou genetiku

Nedílnou součástí zhodnocení porostů byla diskuse zaměřená na trendy moderního šlechtění zrnové kukuřice. Jak zdůraznil Ing. Jiří Matuš, produktový manažer společnosti Limagrain, hlavním cílem šlechtitelského programu zůstává kombinace vysokého výnosového potenciálu a co nejnižší sklizňové vlhkosti zrna. Právě sklizňová vlhkost hraje zásadní roli v ekonomice pěstování, neboť náklady na dosoušení výrazně ovlivňují rentabilitu produkce. Vedle výnosu a rychlosti uvolňování vody ze zrna se šlechtění zaměřuje i na toleranci vůči stresu ze sucha. Nabídka společnosti Limagrain se dělí na plastické mezitypy s tvrdším zrnem pro stabilní výnosy i v méně příznivých podmínkách a na vysoce výkonné zubové hybridy, které dokáží naplno využít potenciál úrodných lokalit a intenzivní agrotechniky v příznivých ročnících.

Ranější mezitypy zaujmou

Pro pěstitele v méně příznivých nebo okrajových lokalitách zrnové kukuřice představují mezitypy jistotu stabilního výnosu při zachování nízkých nákladů na sušení. Jak zdůraznil Ing. Matuš, v tomto segmentu vyniká velmi raný hybrid Ashley (FAO 220). Osvědčuje se především u menších zemědělců a podniků využívajících služby sušáren, kde každé procento vlhkosti dolů znamená přímou finanční úsporu. Při veřejné sklizni v moravských Troubelicích, která proběhla o několik dní dříve než v Třebovli, dosáhl Ashley sklizňové vlhkosti 22,3 %, tedy jednu z nejnižších celého pokusu a čistého výnosu zrna 12,23 t/ha. Jak připomněl Ing. Matuš, v historii těchto pokusů zvítězil v ekonomickém hodnocení s výsledkem 122 % průměru pokusu.

Stěžejním hybridem v sortimentu mezitypů je LG 31.274 (FAO 250), který představuje významnou novinku v tuzemské nabídce společnosti Limagrain. Ing. Matuš vyzdvihl především jeho vysoký výnosový potenciál v kombinaci s příznivou raností, což se pozitivně promítá do ekonomiky pěstování. Hybrid vytváří mohutnější rostliny s vyšší produkcí biomasy, a přestože je primárně určen pro sklizeň zrna, nabízí také možnost silážního využití. Vodu ze zrna uvolňuje pozvolněji než typické zubové hybridy, díky nižšímu FAO však zpravidla dosahuje nižší sklizňové vlhkosti než pozdnější zuby. Své kvality prokázal také v německých postregistračních zkouškách, kde podle Ing. Matuše dosáhl nejvyššího výnosu ze všech hodnocených hybridů napříč Německem. Výborné výsledky zaznamenal i při veřejných sklizních v České republice. V Třebovli dosáhl čistého výnosu zrna 13,69 t/ha a v Troubelicích 12,75 t/ha, čímž potvrdil své výjimečné postavení mezi hybridy s typem zrna mezityp.

Výkonnost zubových hybridů

V segmentu hybridů s typem zrna zub se v pokusech na Kolínsku velmi dobře předvedl LG 31.325 Limagold (FAO 320). I když jeho palice na první pohled nemusí působit majestátním dojmem, do výnosového výsledku se podle Ing. Matuše promítá vysoká objemová hmotnost, kvalita zrna i dobrá tolerance k suchu. V Třebovli svými výsledky dominoval pokusu s čistým výnosem 15,84 t/ha, zaujal i nízkou sklizňovou vlhkostí 20,7 %. V Troubelicích dosáhl Limagold čistého výnosu 14,25 t/ha a obsadil třetí místo.

Slibnou novinkou v segmentu zubů je hybrid LG 31.323 Limonaire (FAO 320), který exceloval ve francouzských pokusech a velmi dobře obstál i ve Středočeském kraji. V Třebovli dosáhl čistého výnosu 15,52 t/ha, a zařadil se tak hned za LG 31.325 Limagold. Vyrovnané výkony obou hybridů nejsou překvapením. Limonaire je novější verzí Limagoldu ve stejné ranostní kategorii, má však kompaktnější vzrůst a vyšší podíl zrna, doplnil Ing. Matuš.

Šlechtění pro suché ročníky

Pozornost si zaslouží také řada šlechtěnců Danubia, kterou v Třebovli zastupoval hybrid LG 31.365 (FAO 330). Pochází ze šlechtitelského programu společnosti Limagrain v Maďarsku a kombinuje světovou genetiku s liniemi tradičních maďarských kukuřic. Její předností je podle Ing. Matuše tolerance vůči suchu při zachování vysokého výnosového potenciálu. „Hybridy této skupiny se vyznačují spíše kompaktnějším středně vysokým vzrůstem, dobře opylenými palicemi a hlubokým zubovým zrnem. Jejich vlastnosti se osvědčují zejména v jihovýchodní Evropě a na Balkáně, kde se v posledních letech opakovaně projevuje extrémní sucho,“ vysvětlil řečník. Hybrid LG 31.365 vyniká také rychlým uvolňováním vody ze zrna a flexibilitou palice, jejíž délka reaguje na dostupnost vody a živin. Dokáže tak využít intenzivní pěstitelské podmínky, aniž by při jejich zhoršení výrazně ztrácel výnos. V letošních pokusech obsadil v Troubelicích první místo s čistým výnosem 14,64 t/ha, v podmínkách Třebovle skončil čtvrtý s 14,58 t/ha.

Jeho výkonnost dokládají i evropské pokusy, kde ve své ranostní kategorii vyniká. Podle Ing. Matuše jde o jednu z nejvýkonnějších a nejvyrovnanějších kukuřic, které společnost v posledních letech testovala. Upozornil i na další nadějný hybrid s touto genetikou LG 31.343, který je v registračním řízení. Návštěvníci pokusu na Hané mohli posoudit také LG 31.380 (FAO 380), který obsadil s čistým výnosem 14,37 t/ha druhé místo.

Porovnání výsledků z obou lokalit

Porovnání výsledků z Třebovle a Troubelic na Hané odhalilo výrazné rozdíly ve sklizňové vlhkosti zrna i výkonnosti jednotlivých hybridů. V Troubelicích byly sklizňové vlhkosti celkově vyšší než na Kolínsku, zatímco čisté výnosy obecně nižší. Výrazně se zde však prosadily zubové hybridy s výnosy přes 14 t/ha, které ranější mezitypy překonávaly až o více než 2 t/ha. Naproti tomu v Třebovli dosahovala většina hybridů nižší sklizňové vlhkosti při celkově vyšší výnosové úrovni. Rozdíly mezi typy zrna zde nebyly tak výrazné a velmi dobrými výsledky překvapily i některé mezitypy.*

Úvodní fotografie: Na pozemcích Lukáše Martina v Třebovli na Kolínsku měla veřejná sklizeň kukuřice svoji premiéru Foto Barbora Venclová

Článek vyšel v Zemědělci v regionu pro Středočeský kraj.