Až 180 ha olejného lnu pěstují v podniku ZEAS Podorlicko a. s. Ekonomicky zajímavá plodina má ale svoje specifika, se kterými se zemědělec musí vyrovnat. Oříškem je v dnešní době herbicidní ochrana porostu a jednoduchá není ani sklizeň, protože se přeci jen jedná o přadnou rostlinu s levnými vlákny ve stonku. Do určité míry se jim osvědčila dvoufázová sklizeň, které některé problémy řeší.
Podnik obhospodařuje celkem 4200 ha, z toho je 3650 orné půdy, uvedl Miloslav Tošovský, vedoucí rostlinné výroby. Pěstují především ozimou pšenice, ječmen a řepku, jarní ječmen, kukuřici na siláž i zrno. K tomu patří i doplňkové plodiny jako peluška a hrách na osivo, sója, dvouletý kmín, který zakládají do bobu a koriandr na semeno. Olejný len pěstují na 150–180 ha, z toho je asi 25–30 ha se zlatým semenem, zbytek s hnědým.
Výnosy ozimé pšenice se pohybují na úrovni 7,5 t/ha, ozimý ječmen poskytuje 6,8 t/ha, řepka kolem 3,2 t/ha a jarní ječmen 5,3 t/ha. M. Tošovský konstatoval, že z pohledu poslední zmíněné plodiny patří do okrajové pěstitelské oblasti a mají velký podíl těžkých půd. Zrnová kukuřice dává 13,5 t/ha, silážní 40–45 t/ha v zelené hmotě, podle ročníku.
Jako předplodina pro len slouží většinou ozimá pšenice nebo kukuřice, spíše zrnová, protože se sklízí pozdě, popisuje M. Tošovský. Posklizňové zbytky kukuřice zaořou a na jaře se pozemek připraví – převláčí, a pak urovná kompaktorem. Ten využijí, i když se seje po bezorebné technologii. Sejí sečkou Horsch s přípravou (záběr 6 nebo 9 m). Důležité je poté hlídat nálet dřepčíka, který se vyskytuje každý rok. „Před patnácti lety, kdy jsme se lnem začínali, jsme tohoto škůdce vůbec neznali. Dovede pole vyčistit úplně do prázdna,“ popisuje M. Tošovský.
Za velký problém ale označuje herbicidní ochranu, v letošním roce zbyl jen Basagran. „Člověk u pole musí pomalu spát, aby ošetření trefil v nejranější fázi plevelů. Pokud se to nepodaří, je prakticky nemožné porost udržet čistý,“ popisuje dále. Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý problém, zkusili před dvěma lety poprvé dvoufázovou sklizeň lnu na deseti hektarech. Protože se postup osvědčil, v minulém roce ji využili na 150 ha. „Je třeba říci, že to není všelék. Problémem je přesně vystihnout moment, kdy je nutné porost posekat, a to v závislosti na počasí.*
Celý článek přináší Úroda č. 8/2022
