Zemědělství je umění pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat, které hrálo zásadní roli ve vývoji člověka, ale také ve vývoji rostlin a živočichů. Zemědělství vzniklo před 11 500 lety, na naše území se dostalo o něco později – před 6000 lety. Díky zemědělství začal člověk vytvářet nový typ prostředí, což se projevilo v tvorbě nového rostlinného společenstva, dnes označovaného jako agrofytocenóza.
Tématu se v Úrodě č. 9/2021 věnují Ing. Jan Winkler, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně a Ing. Igor Děkanovský, z Fakultní nemocnice Brno. Autoři připomínají, že agrofytocenóza je tvořena dvěma odlišnými skupinami rostlin – plodinami a plevely. Plodiny jsou cíleně domestikované a průběžně šlechtěné. Jejich vlastnosti se mění k většímu užitku pro člověka. Mezi první domestikované druhy patřily pšenice dvouzrnka, pšenice jednozrnka, ječmen, hrách, čočka, vikev, cizrna, mák a len.
Druhou skupinou rostlin jsou plevele – rostliny nežádoucí a člověkem ničené. Jedná se o druhy, které se snaží využít prostředí člověkem připravené pro plodiny. Plevele plodinám konkurují, a proto člověk vymýšlí různé způsoby jejich regulace. Plevele se různým způsobům regulace přizpůsobují a mění své vlastnosti tak, aby byly schopny přežít a vytvořit novou generaci. Tím ovšem dochází ke změnám jejich původních vlastností a člověk tak necíleně vytváří novou kategorii rostlin, která je úzce spojena s lidskou civilizací.
První činnosti spojené s regulací plevelů jsou z počátku omezeny na ruční mechanické postupy a vypalování. Mezi doložené primitivní nástroje patřily motyky, rycí tyče a rádla, které byly nejčastěji ze dřeva nebo parohů zvířat a až později byly zčásti okovány. Užívání těchto nástrojů mělo za cíl připravit půdu pro pěstované plodiny a odstranit vegetaci plevelů.
Na počátku pěstování plodin docházelo k přeměně panenských půd na pole. Vegetace byla likvidována především vypalováním (žďářením) a následně byla prováděna primitivní kultivace půdy. Pěstování rostlin bylo časově omezené na pět až deset let podle úrodnosti místa. Po vyčerpání půdy a poklesu výnosu plodiny byly pozemky opuštěny (přílohový způsob hospodaření).*
