Variabilní aplikace fosforečných hnojiv podle mapování půdy a výnosů plodin

V precizním zemědělství je variabilní aplikace hnojiv klíčová pro optimalizaci hospodaření. Nedávná studie se zaměřila na optimalizaci hnojení fosforem s cílem snížit spotřebu a zvýšit efektivitu živin.

Proč variabilní aplikace a jak se testovalo?

Na rozdíl od tradiční uniformní aplikace hnojiv variabilní přístup zohledňuje lokální rozdíly v zásobě přístupných živin v půdě a výnosovém potenciálu porostů. Výzkum proběhl na 3871 ha pozemků zemědělské společnosti ROSTĚNICE a. s.. Základem bylo vzorkování půdy (1846 vzorků v letech 2021-2023, s průměrnou hustotou 2,3 ha na vzorek). Půdní vzorky byly analyzovány na obsah živin (P, K, Mg, Ca) podle metodiky Mehlich 3. Dále byla provedena identifikace produkčních zón z výnosových map či multispektrálních družicových dat.

Dávky hnojiv se stanovovaly bilanční metodou, která navrací živiny odebrané ve sklizených produktech a zohledňuje očekávaný výnos. Studie porovnala šest modelových variant aplikace fosforu. Vedle tradiční klasifikace obsahu živin do pěti kategorií (dle Mehlich 3) zavedla přesnější systém pomocí bilančního koeficientu (BK10), který umožňuje plynulejší úpravu dávek. Dále se porovnávalo uniformní hnojení s variabilním, zohledňujícím buď jen obsah živin, nebo i plošné rozdíly ve výnosech (tzv. výnosové úrovně). Varianty zohledňující výnosové úrovně (VRY) se odlišují od variant s konstantní produktivitou (VRA). Testováno bylo také redukované dosycení v oblastech s nízkým obsahem fosforu, což je ekonomicky opatrnější přístup.
 

Konkrétní úspory a přínosy

Výsledky ukázaly významné úspory hnojiva. Zavedení bilančního koeficientu (BK10) snížilo spotřebu fosforu o 3 až 5 % díky plynulejší kategorizaci. Zohlednění plošných diferencí ve výnosech vedlo k dalšímu snížení o zhruba 5 %. Další úsporu, v rozsahu 10–11 %, přinesla redukce dosycení v oblastech s nízkým obsahem fosforu. Maximální úspora oproti uniformnímu hnojení (UNI_M3) činila 21,42 %, což pro sledovanou plochu představuje úsporu 79,7 tun trojitého superfosfátu. Nejnižší spotřeby bylo dosaženo u varianty VRY_BK10 s redukcí dosycení. Celkově variabilní aplikace vedla ke snížení spotřeby hnojiva o 0,84 % až 11,57 %.

Hlavní přínos spočívá v zabránění přehnojování míst s nedostatečnou produkcí či zvýšeným obsahem živin a zvýšení efektivity využití hnojiv.

Pro zemědělské podniky, které již provádějí mapování výnosových úrovní (z výnosových záznamů či družicových dat), navržené postupy nenavyšují náklady na vlastní tvorbu aplikačních map. Optimalizace hnojení přispívá k lepšímu hospodaření na nevyrovnaných pozemcích. Výzkumem se potvrdilo, že variabilní aplikace dosahuje vyšší efektivity užívání hnojiv snížením celkové dávky a snížením plošné variability obsahu fosforu v půdě.

Závěrem lze konstatovat, že implementace variabilní aplikace fosforečných hnojiv s využitím bilančního koeficientu a zohledněním výnosových úrovní přináší významné úspory a efektivnější hospodaření se živinami

Tento výzkum byl realizován v rámci projektu MZe NAZV QK21010247. Hlavním autorem studie je doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.*

Více informací naleznete v časopisu Úroda č. 9/2025 na str. 44–49.
 
Ilustrační foto: Mapa dodání fosforu variabilní aplikací hnojiv 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.