V Útěchovicích se inovací nebojí

Mezi Pacovem a Pelhřimovem hospodaří společnost AGROSPOL ÚTĚCHOVICE spol. s r. o. Současní majitelé navazují na tradici svých otců, kteří stáli u zrodu nové kapitoly tohoto zemědělského podniku. Hospodaří na necelých 1400 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 550 až 600 metrů. Pro podnik stejně jako celou Vysočinu je typická kombinovaná rostlinná a živočišná výroba, která zajišťuje dobré zásobení půd organickou hmotou. Kvalita půdy i živin dodávaných rostlinám je pro podnik zásadní; vedle zavedených postupů pracují i s inovativními hnojivy společnosti TIMAC AGRO.

Chovají český strakatý skot

Agrospol Útěchovice hospodaří na 1390 ha zemědělské půdy, z čehož 170 ha patří loukám a zhruba 1220 ha orné půdě. Jak vysvětluje Ing. Václav Páral, spolumajitel společnosti a zároveň agronom podniku, louky i přes veškeré vložené úsilí neposkytují kvalitu, jakou by si přáli. Jako základ kvalitního krmiva pro skot proto pěstují jetelotrávy, jejichž výměru navýšili na 80 ha. Jetelotrávy navíc velmi dobře zapadají i do konceptu dělení půdních bloků na 30 ha, kde si s tímto systémem mohou pomoci (osévají například souvratě, u řepky pak mají pozitivní zkušenosti i s navýšením výnosů). Na organizaci práce je to sice náročnější, ale s GPS systémem MyJohnDeere jde o precizní a přesnou činnost. Krmivová základna je důležitá pro silnou živočišnou výrobu. Chovají český strakatý skot s celkovým obratem stáda zhruba 1000 kusů, jehož ekonomika stojí nejen na produkci mléka (300 dojnic s užitkovostí přibližně 9500 až 9600 kg/dojnici za rok), ale zejména na výkrmu býků (vysoká cena hovězího masa).

Důraz na pestrost

Plodinám na orné půdě dominuje v podniku ozimá řepka s 250 ha. Výnosově se u této plodiny pohybují i přes 4 t/ha. Letos dosáhli velmi dobrého výsledku 3,6 t/ha i přesto, že tento rok nebyl z hlediska podmínek zrovna ideální. Ing. Páral to přičítá celé řadě faktorů počínaje aplikací síry, která je často opomíjena u všech plodin. Velmi se agronomovi mimo jiné osvědčila v tank-mixu na blýskáčka, kdy zkombinovali insekticid s účinnou látkou acetamiprid, dále azolový přípravek a síru, která postřikovou jíchu okyselila a zvýšila účinnost insekticidního zásahu.

Mezi další důležité plodiny, které v Útěchovicích pěstují, se řadí ozimá pšenice (200 ha), od jarního ječmene (100 ha) částečně ustupují, žitu patří asi 50 až 60 ha a ozimému ječmeni 50 ha. Zhruba čtvrtina objemu obilnin jsou množitelské porosty. Poslední čtyři roky pěstují také ozimý mák, který sice kvůli problematickému podzimu zaorávali, ale v další sezóně s ním opět do osevních postupů počítají. Plochy silážní kukuřice (175 ha), která zaujala i místo po zaoraném máku, postupně navyšují. Produkce této komodity je většinou v nadbytku, část proto prodávají. Z hlediska výnosů obilnin odkazoval Ing. Páral na suchý červen, který stál za drobnějšími obilkami a vysokým propadem, i když celkové výnosy byly na pěkné úrovni – ranější pšenice dosahovala 8 t/ha, jarní ječmen se pohyboval mezi 5,5 až 6 t/ha a jedna partie množitelského ozimého ječmene překvapila 10 t/ha (průměr podniku 9 t/ha).

Tradiční plodinou podniku, který zaměstnává přes třicet lidí, jsou také brambory. Jak připomněl Ing. Páral, otec jeho kolegy byl nadšený bramborář a zejména sadbové brambory se pěstovaly na velké ploše. Po určitém propadu opět výměra této okopaniny stoupá – letos na 180 ha (přes 110 ha škrobové brambory, 55 ha sadby a do 10 ha konzum).

Výživa je základ

„Úplně vypustit hnojení se nevyplácí,“ usmívá se Ing. Páral. „Před krizí jsme hnojili hodně, nějaký čas se dalo čerpat ze zásob, ale dlouhodobě to nefunguje.“ Výhodou kombinovaného podniku je možnost hnojení hnojem, který aplikují na podzim zejména pod brambory a kukuřici. U obou plodin aplikují také stabilizovanou močovinu. Zatímco u průmyslových brambor se jim vyplácí aplikovat dusík lokálně a fosfor s draslíkem plošně, u kukuřice to platí opačně – lokálně aplikovaný dusík v jarním období může podle agronoma oddálit sklizeň o sedm až deset dní, což na Vysočině může znamenat prodloužení sklizně do prvních mrazů. Naopak zejména fosfor musí na začátku vegetace u kukuřice pod patu, říká Ing. Páral. Dlouhodobě používají klasický Amofos, letos se na 40 ha rozhodli pro hnojivo s chráněným fosforem s technologií SiliUp ve spolupráci se zástupkyní společnosti TIMAC AGRO Karolínou Rybníčkovou.

Výhodou tohoto hnojiva je vedle technologie Top-Phos, která zajišťuje fosfor dostupný rostlinám po celou dobu vegetace (není blokován nevhodným pH), především unikátní technologie SiliUp. Ta podle Karolíny Rybníčkové pomáhá rostlinám lépe zvládat v poslední době velmi častý hydrický stres. Je založena na tzv. prebiotickém křemíku, který stimuluje mikrobiální aktivitu v půdě a tím podporuje uvolňování a vstřebávání křemíku. V důsledku této aktivity pak dochází k tvorbě křemičitého gelu, který zlepšuje zadržování vody kolem kořenů a eliminuje stres ze sucha na deset až čtrnáct dní, zároveň stabilizuje biologickou aktivitu a podporuje zakořenění. Top-Phos SiliUp cílili v podniku na kukuřici založenou bezorebně strip-till technologií. Jak uvedl Ing. Páral, u těchto porostů v porovnání s klasicky v podniku využívanými postupy zaznamenali robustnější kořenový systém, díky kterému rostliny sucho zvládly velmi dobře. Připomněl také, že aplikace hnojiva Top-Phos SiliUp je nutná pod patu. Nechtěným pokusem si v minulosti vyzkoušeli, že fosforečná hnojiva aplikovaná plošně ke kukuřici, neposkytla požadované výsledky. Top-Phos SiliUp aplikovali také do jarního ječmene, zhruba na třetinu výměry této plodiny, zejména do množitelských porostů.

Jak doplnil Ing. Páral, návrat k nabídce TIMAC AGRO se podařil díky aktivitě nové zástupkyně této firmy; současně se s růstem cen konkurenčních fosforečných hnojiv stávají prémiové produkty této značky pro pěstitele mnohem dostupnější. Portfolio aplikovaných hnojiv na podzim v podniku rozšířil Eurofertil TOP 49 NPS pod patu k řepkám (setí strip-till) a na rané pšenice plošně Hyper TOP PHOS P20. Oba disponují chráněným fosforem, u Eurofertilu zaujme i technologie Physio Pro+, která podporuje rozvoj kořenového vlášení pro efektivní příjem živin.

Investice jako motor rozvoje

Rozvoj bez investic není možný. Jak připomíná Ing. Páral, většina projektů je navázána na dotační podporu: „Ceny strojů i staveb jsou dnes tak vysoké, že se bez dotací investice nevyplatí.“ V podniku aktuálně vzniká zakryté hnojiště s dvanáctiměsíční kapacitou; střecha má jasný přínos — do objektu neprší a není nutná předimenzovaná jímka. V plánu je nákup rozmetadla průmyslových hnojiv a rozmetadla statkových hnojiv. V posledních dvou letech zakoupil podnik samojízdný postřikovač, kombajn na brambory a separátor. Změny v dotačních pravidlech však podnik za poslední čtyři roky připravily zhruba o 12 milionů korun — tedy o částku, která by odpovídala například dvěma kvalitním traktorům.

Vysočina je silný zemědělský region. „Jako předseda zemědělského svazu spolu s kolegy z dalších podniků usilujeme o koordinaci a společný postup v regionu. Je to práce navíc a mnozí do ní rádi mluví, ale výsledky přináší,“ uzavírá Ing. Páral.*

Článek byl zveřejněn v regionální příloze týdeníku Zemědělec – Zemědělec v regionu – Kraj Vysočina

Úvodní fotografie: Silážní kukuřice na Top-Phos SiliUp: agronom vyzdvihl zejména robustnost kořenového systému Foto archiv TIMAC AGRO