V Německu se za předsednictví kancléřky Angely Merkelové poprvé sešel klimatický kabinet. Zabýval se tím, jak může tamní zemědělství, potravinářství a lesnictví přispět k ochraně klimatu. Ministryně pro výživu a zemědělství Julie Klöcknerová při té příležitosti představila desetibodový program, který by to měl umožnit. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ministryně Klöcknerová kromě jiného uvedla, že zemědělství, potravinářství a lesnictví mají klíčové prostředky pro ochranu klimatu – půdu a les. Ochrana půdy je zároveň ochranou klimatu, je v ní uložen dvojnásobek oxidu uhličitého než ve vzduchu. Bez lesa by v Německu museli bojovat s produkcí oxidu uhličitého o 14 % vyšší. Úspěšný je podle ní také program ke zlepšení energetické efektivity v zemědělství a zahradnictví, který ročně ušetří 353 gigawatthodin, což odpovídá spotřebě elektrické energie u 75 000 domácností. Ministryně uvedla, že zemědělství, potravinářství a lesnictví k ochraně klimatu přispějí, jsou obětí i účastníkem klimatické změny, přinášejí ale také řešení. Desetibodový program zahrnuje například rozšíření ekologicky obhospodařovaných ploch, zvýšení energetické efektivnosti v zemědělství a zahradnictví nebo snížení emisí a přebytků dusíku včetně snížení emisí amoniaku a oxidu dusného jak při aplikaci, tak z chovů hospodářských zvířat. Mezi další body paří i zvýšení obsahu humusu orné půdě, redukce plýtvání potravinami a větší energetické využití statkových hnojiv a zemědělských odpadů v bioplynových stanicích.
Ministryně Klöcknerová by také chtěla prosadit u zemědělských plateb standardy týkající se ochrany životního prostředí, které by byly závazné v rámci celé EU. Pro všechny by pak nejpozději od roku 2023 platil například minimální podíl neproduktivních ploch (meze, mokřady, úhory...).*
Další podrobnosti přináší týdeník Zemědělec v čísle 20.
