Úspory v pěstování plodin musí vycházet z konkrétních podmínek

Současná ekonomická situace nutí zemědělce stále více hledat možnosti, jak snížit náklady na pěstování plodin, píše ve svém článku Ing. Hana Honsová, Ph.D. Přestože loňská sklizeň pšenice přinesla dobré výnosy, nízké výkupní ceny zůstávají problémem. U řepky nebyla příznivá ani výše výnosů, ani realizační ceny. Právě otázkám efektivního hospodaření a možnostem úspornějších pěstitelských technologií se věnoval seminář Ruzyňský den výživy a agrotechniky, který uspořádalo Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC).

Ředitel CARC Ing. Jiban Kumar, Ph.D., upozornil, že zemědělce čeká složité období. Kvůli vysokým nákladům a omezením pěstitelé stále obtížněji hledají plodiny, které by byly ekonomicky zajímavé. Jednou z možností mohou být i některé méně tradiční druhy, například čiroky nebo pšenice tvrdá.

Řepka zůstává nákladnou plodinou

Pěstováním ozimé řepky a možnostmi snižování nákladů se zabýval doc. Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomněl, že rentabilita řepky v České republice postupně klesá. Náklady na hektar této plodiny za posledních dvacet let výrazně vzrostly, především kvůli dražším hnojivům. Zatímco v roce 2004 činily náklady na hektar řepky přibližně 19,5 tisíce korun, v roce 2024 už přesáhly 46 tisíc korun. Prodejní ceny semen však tak výrazně nerostly. Pěstitelé proto hledají možnosti, kde v technologii pěstování ušetřit. Podle doc. Bečky je ale potřeba vždy vycházet z konkrétní situace na poli. Například slabé a stresované porosty se na jaře nevyplatí regulovat, ale spíše podpořit stimulací. Velký význam má také správně nastavené dusíkaté hnojení. Pokusy ukázaly, že některé odrůdy dokážou využívat dusík efektivněji než jiné a vyšší dávky dusíku často nepřinášejí odpovídající zvýšení výnosu.

Rozbory půdy pomáhají šetřit hnojiva

Zásadní význam mají podle odborníků pravidelné rozbory půdy. Pěstitelé by měli sledovat obsah minerálního dusíku nejen v povrchové vrstvě, ale i ve větší hloubce půdního profilu. Každý ročník je z pohledu zásoby vláhy a živin odlišný, proto nelze používat univerzální doporučení. Doc. Bečka upozornil, že při riziku jarního sucha se vyplatí používat hnojiva s mobilnější formou dusíku a s přihnojováním začít včas. Vedle dusíku potřebuje řepka také dostatek síry, bóru nebo vápníku.

Pšenice reaguje na počasí i technologii

Výsledky pokusů s ozimou pšenicí představil Ing. Pavel Růžek, CSc. Zdůraznil, že efektivita vstupů stále více závisí na průběhu počasí. Přestože byla po zimě vrchní vrstva půdy většinou dobře zásobena vodou, ve větších hloubkách vláha často chyběla. V Ruzyni se dlouhodobě porovnávají tři způsoby zpracování půdy – orba, minimalizace a bezorebné technologie. Pokusy ukázaly, že nejvyšší obsah minerálního dusíku bývá pravidelně na orbě, zatímco při bezorebném systému je potřeba vyšší jarní dávka dusíku. Při hodnocení výnosů ozimé pšenice výrazně zaostávalo pěstování bez zpracování půdy. Naopak orba i minimalizační technologie poskytly vysoké a srovnatelné výnosy. Intenzivní technologie pěstování se v loňském roce většinou ekonomicky nevyplatila. Velmi dobrých výsledků dosáhly například odrůdy SU Tarroca a Asory, které při intenzivním pěstování překročily hranici dvanácti tun na hektar.

Celý článek si můžete přečíst v časopisu Farmář č. 5/2026.

Úvodní foto: V Praze-Ruzyni se u pšenice porovnávají různé odrůdy a technologie Foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.,