Strategie herbicidní regulace plevelů v porostech kukuřic byly donedávna postaveny na třech základních aplikačních termínech (preemergentní, časně postemergentní a postemergentní), přičemž časně postemergentní ošetření získalo v první dekádě tohoto století mezi pěstiteli velkou oblibu.
Důsledky klimatické změny a restrikce herbicidů však zásadním způsobem ovlivňují účinnost donedávna velmi efektivních strategií regulace plevelů v této plodině. Jak uvádí v časopise Úroda (5/2024) prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., a kol. z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), často zaznamenáváme dlouhé suché periody, jež výrazně snižují účinnost všech půdních herbicidů, především těch preemergentních. Za posledních deset let byl pouze duben 2017 a 2023 srážkově nadnormální, přičemž v letech 2018, 2019 a 2020 bylo dubnové sucho dokonce extrémní. V takovýchto podmínkách nemohou „přeživší“ PRE herbicidy vykazovat uspokojivou účinnost. Vzhledem k tomu, že lze do budoucna předpokládat další restrikce půdních herbicidů, větší využívaní půdoochraných technologií zpracování půdy (omezování orby) a jarní počasí bude pravděpodobně ještě extrémnější než dosud, bude preemergentní termín herbicidního ošetření uplatňován minimálně.
Jako časné postemergentní (CPOST) ošetření se označují aplikace herbicidů po vzejití kukuřice až do fáze dvou až tří listů (někdy i déle). V tomto aplikačním termínu bývá dosahováno lepší účinnosti než při PRE ošetření. Hlavním důvodem je zasažení vzešlých plevelů v rané růstové fázi, kdy jsou k herbicidům nejcitlivější. Většina půdních herbicidů totiž působí na plevele podobně jako kontaktní listové herbicidy. V posledních letech však dochází k selhávání účinnosti řady půdních herbicidů či tank-mix (TM) kombinací i v případě, že je ošetření správně načasováno, nebo jej ani není možné vhodně načasovat. Nejčastěji k tomu dochází za sucha při rozvleklém vzcházení plevelů, kdy část plevelů vzejde společně s kukuřicí velmi brzy po výsevu, ale většina plevelů vzejde až po CPOST aplikaci a vydatnějších červnových srážkách. V takových situacích nemusí být některé vzešlé plevele dostatečně potlačeny, neboť bariéry na povrchu listů jsou natolik mohutné, že herbicid do rostliny proniká listy velmi obtížně a příjem kořeny je za sucha samozřejmě také nedostatečný. Srážky, které přijdou s několikadenním, či týdenním odstupem, sice většinou zpřístupní herbicid pro kořenový příjem, nicméně koncentrace herbicidu v půdě bývá degradačními procesy obvykle výrazně snížena a mohutnější rostliny plevelů (včetně kořenového systému) dokáží lépe kompenzovat poškození způsobená herbicidem. Nejčastěji dochází k selhání účinnosti na trávovité plevele, především ježatku kuří nohu. Z dvouděložných plevelů bývají nedostatečně potlačeny opletka obecná, durman obecný, bažanka roční, či mračňák Theophrastův, uvádí autoři článku.
Tento aplikační termín je velmi rozšířený v aridnějších regionech Evropy, zejména na Slovensku či v Maďarsku, kde půdní herbicidy selhávají tak často, že se nevyplatí je používat. Rovněž v ČR se podle odborníků z ČZU tento aplikační termín stává stále více oblíbený. Jedná se o aplikace herbicidu v období mezi čtvrtým a šestým listem kukuřice, kdy je již většina plevelů vzešlá. V případě, že po postemergentní (POST) aplikaci vzejdou další plevele (nejčastěji ježatka kuří noha, durman obecný a laskavce), nedokáží se v dobře zapojených porostech kukuřice již obvykle uplatnit, přičemž jejich vliv na výnos je minimální, podobně jako jejich reprodukční schopnost. Daleko větší konkurenční vliv na porost kukuřice mají plevele, které sice bývají POST ošetřením z porostu odstraněny, ale před tím dokáží z půdy odčerpat velké množství vody, které se pak nedostává kukuřici. Zejména červnový a červencový srážkový deficit bývá v tomto ohledu zásadní a může vést u POST ošetřených porostů ke snížení výnosu zrna kukuřice i o více než 1 t/ha
Každé herbicidní ošetření může za určitých okolností selhat, nebo nemusí potlačit plevele včas. V posledních letech proto začínají být doporučovány strategie dvou ošetření, kdy po PRE nebo CPOST ošetření je předem plánováno POST ošetření ve fázi šesti listů kukuřice.
Stejných benefitů využívá také dělená aplikace POST herbicidů, především sulfonylmočovin, které v plných dávkách mohou poškozovat kukuřici. S ohledem na pomalé působení sulfonylmočovin a rozvleklé vzcházení plevelů, může být výhodné rozdělit maximální povolenou dávku na dvě snížené dávky.
Další možností, jak potlačit plevele v porostech kukuřice, je plečkování. Vedle eliminace plevelů mezi řádky kukuřice dochází k prokypření půdy, čímž se podpoří růst kukuřice, která pak rychleji zapojí porost. Plevele rostoucí v řádku však nemohou být plečkováním zasažené, a proto je obvykle nutné nějaká forma herbicidního zásahu, informují autoři článku.
Více informací přináší květnové vydání časopisu Úroda (5/2024).*
Úvodní fotografie: Za sucha dochází u většiny půdních herbicidů k selhání účinnosti na ježatku kuří nohu Foto Miroslav Jursík
