Čistírenský kal by se nemusel aplikovat jen na pole, ale dal by se po úpravě využít také v lesnictví a arboristice. Je to výsledek práce vědců z Mendelovy univerzity v Brně. Pro získání vhodného substrátu míchají kal s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem.
Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě s tím, že prototypy jsou již zajištěny užitnými vzory a certifikovanou metodikou, která shrnuje proces, jímž musí odpadní kal projít před přimícháním do substrátu.
V lesnictví najde substrát využití na záhonových plochách v lesních školkách i v lesních porostech starých maximálně deset let formou bodové revitalizace. Dále ho je vhodné aplikovat na plochy, kde mají stromy, hlavně vlivem lidské činnosti, ztížené podmínky k životu. „Může se jednat o různé rekultivace, například lomů, nebo místa, kde mají stromy z nějakého důvodu zničenou vrstvu humusu. Dodáním organominerální hmoty zlepšíme jejich vitalitu a prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky,“ popsal využití substrátu v lesnictví Ing. Aleš Kučera, Ph.D., z Ústavu geologie a pedologie Mendelovy univerzity. V arboristice se počítá s využitím substrátu při úpravě prokořenitelného prostoru u stojících stromů a také při výsadbě nových stromů.
Důležitou fází v procesu výroby substrátu je ověření jeho bezrizikovosti. Aplikaci předchází série analýz, které prověří jeho chemickou nezávadnost a obsah rostlinami využitelných živin, uvádí tisková zpráva. „Po ověření bezrizikovosti jsme substrát ve více poměrových variantách aplikovali na pokusnou arboristickou plochu, kterou jsme založili k tomuto účelu ve spolupráci s arboristickou firmou CVVMZI s. r. o. Jde o první a zatím jedinou pokusnou arboristickou plochu v Česku. V případě lesnictví výzkum probíhá v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny a několika dalších školkařských pokusných plochách. Už teď je patrné, že stromy po aplikaci substrátu obohaceného o odpadní komponenty prosperují. Dlouhodobé účinky, například jak se v substrátu rozvíjí kořeny, jaký je tloušťkový či výškový přírůst stromů a další parametry, budeme dále studovat,“ uzavřel Ing. Kučera.*
