Zamyšlení nad úlohou včel v současné rostlinné výrobě přinesl první seminář pořádaný Českou společností rostlinolékařskou, Výzkumným ústavem včelařským a katedrou ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Jeho účastníci měli možnost nahlédnout do legislativy, veterinární problematiky včel a odnést si praktická doporučení výzkumu.
Už více než čtyři roky se katedra ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze ve spolupráci s dalšími organizacemi snaží proniknout do problematiky pěstování řepky z hlediska bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a také vlivu na opylovače, kteří signalizují negativní dopady nejvíce. Jednou z nejžhavějších otázek je aplikace pesticidů, zejména v období květu řepky, kdy se fungicidy a insekticidy pravidelně střetávají s opylovači. „Apelujeme na zemědělce, aby většinu přípravků aplikovali mimo hlavní dobu letu včel, ve večerních hodinách, i když to nelze realizovat na celé plochy,“ uvedl Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Mezi registrovanými insekticidy jsou rozdíly v repelenci či atraktivitě pro opylovače, těchto vlastností lze využít v ochraně opylovačů. Insekticidům a jejich dopadům na včely je věnována velká pozornost nejen v pokusech ČZU, v období květu se však pravidelně aplikují také fungicidy klasifikované jako bezpečné pro včely. Právě jejich aplikace je podle Ing. Kazdy často klíčová z hlediska ochrany včel. „Z přehledů otrav vyplývá, že naprostá většina, přes 90 % otrav včel, je způsobená směsí přípravků,“ zdůraznil odborník. Čím je to dáno? Aplikuje-li se například tank-mix insekticidu s fungicidem, průnik insekticidní složky (obsahující relativně malé množství smáčedla) na tělo opylovače, je vzhledem k vysokému obsahu smáčedla ve fungicidu značný.
Zajímavé jsou také výsledky rozborů pylu a medu na množství reziduí pesticidů, které mimo jiné prezentovala Ing. Martina Volková z ČZU. „V pylu ze sedmnácti odebraných vzorků můžeme nalézt až 41 účinných látek,“ informovala s tím, že v každém vzorku bylo od čtyř do patnácti účinných látek (nejvíce zastoupené: thiacloprid – 82,4 % vzorků s nalezenou účinnou látkou, azoxystrobin – 70,6 %, tebuconazole – 58,8 %, chlorpyrifos – 52,9 % a tau-fluvalinate 52,9 %). V rozborech medu je situace podstatně lepší. Ve všech sedmnácti odebraných vzorcích bylo nalezeno pouze šestnáct účinných látek, žádná nepřesáhla stanovené limity reziduí pesticidů, doplnila Ing. Volková.*
Další informace přinese týdeník Zemědělec.
