Ukončení pozorování a hodnocení porostů

V poslední listopadové dekádě inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) postupně ukončili svá pozorování škodlivých organismů v porostech ozimých plodin. V současnosti probíhají pozorování pouze hraboše polního, který letos po čtyřech letech zažívá svůj populační boom na Moravě a s velkou pravděpodobností se bude jeho gradace přesouvat příští rok i do Čech. Informaci přináší Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ.

Stav ozimů

Stav ozimých plodin se podle portálu ještě před sněhovou nadílkou pohyboval v závislosti na agrotechnice a regionu od dobře zapojených až po porosty slabší. V porostech obilnin se v polovině listopadu objevily poměrně silné výskyty padlí travního, ostatní choroby zůstaly na slabé úrovni, včetně přenašečů viróz, jejichž intenzita poklesla s poklesem teplot. Výskyt škodlivých organismů v osevech ozimé řepky se pohyboval před vstupem do bílé zimy od silnějších výskytů symptomů fomového černání stonků řepky a padlí, po slabé či nulové výskyty plísně brukvovitých. Z hmyzích škůdců bylo možné v porostech nalézt během podzimu lokálně vyšší výskyty pilatky řepkové nebo zápředníčka polního, plošně byly potvrzeny silnější výskyty mšic, které byly již koncem sezóny značně napadány přirozenými nepřáteli.

Přes osmdesát tisíc pozorování

Inspektoři ÚKZÚZ v letošním roce provedli ve všech plodinách více než 81 088 pozorování. Z nich bylo přes 50 000 pozorování provedeno v obilninách a řepce, z toho zhruba 4200 pozorování bylo věnováno hraboši polnímu. Letošnímu roku dominovali původci chorob, které podpořil vlhký průběh jara. Z chorob obilnin se objevovaly ve vysoké míře padlí, septoriové skvrnitosti a choroby pat stébel, v ječmeni padlí a listové skvrnitosti. V porostech ozimé řepky škodili významně stonkoví krytonosci a dřepčík olejkový. Mšice na podzim napadaly převážně špatně nebo pozdě založené porosty a také ty, které neprospívaly v důsledku stresových podmínek. Jarní ošetření proti blýskáčku řepkovému se muselo opakovat díky rozvleklé době kvetení, jež bylo způsobeno přetrváváním nízkých teplot v průběhu dubna a první polovině května. Výskyt napadení bílou hnilobou řepky byl nižší než v roce 2022. V bramborách byl problém se škodlivými výskyty alternariové skvrnitosti a později i plísně bramborové, jejíž šíření podpořil vlhký průběh počasí v srpnu. Stejně tak tomu bylo i s cerkosporovou skvrnitostí řepy, která se v porostu rychle šířila od konce srpna. Ovocné dřeviny trápily především jarní mrazíky, mšice a obaleči. Díky vlhkému a chladnému jaru se objevovaly silné výskyty rzi hrušňové. Tam, kde byla podceněna ochrana proti strupovitosti jádrovin, bylo zaznamenáno silné napadení. Letos se nejenom na moravských, ale i v českých vinicích, vyskytovala často plíseň a padlí révy. Silné výskyty podpořily hojné srážky, které přišly v druhé polovině srpna, bilancuje zpráva RL portálu.

Aktuality o tom, co se děje na polích, v sadech, vinicích i ve chmelnicích bude Rostlinolékařský portál přinášet i příští rok.*