
Většina půd v České republice je závislá na dotaci vody z atmosférických srážek. Pouze část z nich dokáže využít vodu vzlínající z hladiny podzemní vody, víme však, že nedostatek srážek negativně dopadá i na stavy těchto vod. Půdu můžeme pohnojit, můžeme použít ochranu plodin proti škůdcům a chorobám, avšak vodu do půdy dodat nedokážeme, nemáme-li její dostatečný a pravidelný zdroj. Výjimkou překonávající tento nedostatek, jsou vybudované závlahy, jejich rozšíření je však omezené. Informují o tom v seriálu časopisu Úroda (1/2026) Ing. Tomáš Khel a Ing. Jan Vopravil, Ph.D., z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy, v. v. i.
Voda již nyní je a do budoucna bude stále více limitujícím faktorem zemědělské produkce. Naší snahou by tak mělo být především co nejvíce vodu využít – podpořit infiltraci (vsak) srážkové vody a její retenci v půdě a zemědělské krajině vůbec. Jakou roli v těchto procesech hraje uhlík? Na toto téma se zaměřili odborníci z Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy v lednovém vydání časopisu Úroda. Jak zdůrazňují, uhlík totiž hraje v kontextu hydrologických funkcí nezastupitelnou roli. Samotná organická hmota se totiž chová jako „houba“, neboť dokáže vodu pojmout, zvětšit tak svůj objem a vodu tím dlouhodobě zadržet. Mimo to však uhlík interaguje s minerálním podílem v půdě a vytváří její prostorovou (pórovou) strukturu, kterou stabilizuje, čímž ovlivňuje pohyb vody všemi směry, včetně dotace podzemních vod. Více naleznete v pravidelném seriálu.*
Úvodní fotografie: Typický rostlinný kryt v místě výskytu organozemí Foto Tomáš Khel