Ve slavnostním duchu se nesl již 30. ročník konference Racionální použití hnojiv, který se zaměřil na význam mikroživin, a to nejen ve výživě rostlin, ale také zvířat a lidí. Konference byla poprvé katedrou Agroenvironmentální chemie a výživy rostlin uspořádána 30. 11. 1995 pod názvem Racionální použití průmyslových hnojiv a zařadila se mezi tradiční odborné akce pro zemědělskou veřejnost. Hnací silou konference byl dlouhá léta prof. Ing. Václav Vaněk, CSc., na čele tohoto pelotonu ho vystřídal prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c.
Celá řada probíraných témat
O nejnovější poznatky v oblasti mikroživin se podělila celá řada přednášejících, diskutována byla nejen úloha mikroživin ve výživě, ale také možnosti jejich stanovení, aplikace, aktuální stav v půdách ČR, konferencí rezonovalo téma (bio)fortifikace a mnohé další včetně využití organických hnojiv a odpadních látek jako zdrojů mikroživin.
Úvodního slova se ujal prof. Ing. Pavel Tlustoš, CSc., dr. h. c., vedoucí katedry Agroenvironmentální chemie a výživy rostlin (KAVR) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), který mimo jiné poděkoval sponzorovi akce, společnosti Lovochemie, a. s., a spolupořádajícím institucím a univerzitám za pomoc a propagaci této konference.
Cirkulární ekonomika v oblasti hnojiv
Také do oblasti hnojiv významně vstupuje oběhové hospodářství. V roce 2021 schválila vláda Strategický rámec Cirkulární Česko 2040, ke kterému byl v následujícím roce Ministerstvem životního prostředí vypracován implementační dokument Akční plán cirkulární Česko 2022–2027. Přestože podle zástupce společnosti Lovochemie Ing. Jiřího Valenty z něj nevyplývají žádná data vedoucí k naplňování, hnacím motorem průmyslových výrobců bude vykazování nižší uhlíkové stopy výrobků s obsahem cirkulárně získaných surovin než konvenčních. Představil úspěšný projekt, kdy v souladu s oběhovým hospodářstvím vyvinuli nový produkt LOVOGRAN MnZn (20 N, 20,5 S, 0,1 Mn, 0,1 Zn), do kterého byly přidány přímo v práškové formě feromanganové a zinečnaté suroviny. „Pracovali jsme s postupným přidáváním dvou zdrojů mikroprvků, abychom se dostali na požadované hodnoty konzultované s odborníky,“ uvedl Ing. Valenta. Díky použitým surovinám se podařilo vyvážit granulometrii, zvýšit výtěžnost a ekonomiku výroby, snížila se navíc otěruvzdornost a prašnost. Na světě je již prvních 45 tun hnojiva, podle Ing. Valenty kvalitativně srovnatelného s produkty z konvenčních surovin, navíc s pozitivním dopadem na životní prostředí.
Více informací ke konferenci naleznete v týdeníku Zemědělec a v časopise Úroda.