Menu
e-shop
Pěstování sóji v České republice už dávno není jen okrajovou záležitostí. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) loni uzavřel třetí sezónu intenzivních aktivit zaměřených na tuto plodinu. Výsledky kolektivu pokusníků z SPZO a ČZU, které prezentoval Ing. Josef Škeřík, CSc., na semináři v Hluku, nabízejí cenný pohled na to, jak volba odrůdy, lokality a technologie ovlivňuje konečný výsledek pěstování. Pokusy se soustředily na odrůdově-pesticidní varianty a inovativní technologie.
Podle Ing. Škeříka bylo v lokalitě Velešovice u Brna dosaženo „fantastických výsledků“ s průměrným výnosem 4,60 t/ha. Dominovala zde odrůda ES Collector (4,86 t/ha), následovaná odrůdou Acardia (4,46 t/ha). Naopak lokalita Loučeň, kde počasí nebylo ideální, vykázala nižší průměrný výnos 3,21 t/ha. Zde se nejlépe dařilo odrůdě Acardia a také odrůdě Paprika, která i přes poškození terminálních vrcholů (způsobené zvěří či mrazem) dosáhla výnosu 3,244 t/ha. V Bylanech byl dosažen pěkný průměrný výnos 4,2 t/ha, přičemž nejlépe uspěla Acardia (114 % průměru).
Jedním z nejdůležitějších parametrů je výška nasazení spodního lusku, která rozhoduje o tom, kolik úrody skutečně skončí v kombajnu. Rozdíly mezi odrůdami byly markantní: zatímco ES Collector ve Velešovicích měl lusky ve výšce 13,4 cm, odrůda Liska v Loučeni pouze 3 cm nad zemí. Pokud pěstitel nemá k dispozici kombajn s plovoucí lištou, představují nízko nasazené lusky velké riziko ztrát.
Moderní technologie jako no-till (bezorebné setí) nejsou univerzální. Josef Škeřík varoval, že tato metoda vyžaduje precizní práci s pesticidy a herbicidy a patří jen na odpovídající pozemky. Další komplikací byl nálet holubů u Kolína, kteří porost prakticky zlikvidovali. Ukazuje se, že v blízkosti měst bude nutné používat repelenty proti ptactvu.
Využití ochranných plodin (např. jarní pšenice) jako protierozního opatření v širokořádkovém setí se osvědčilo v Kratonohách (výnos 3,4–3,5 t/ha), pokud byla pšenice včas umrtvena. Problém nastává při pozdním ukončení vegetace pšenice, jako v Mankovicích, kde pšenice sóji konkurovala a výnosy klesly až pod 1 t/ha.
Přesné setí do širokých řádků umožňuje snížit výsevek na 600 000 jedinců na hektar oproti běžným 675 000+, což přináší nezanedbatelnou úsporu. V oblasti pesticidní ochrany pak data naznačují pozitivní vliv na výnos, i když rozdíly byly dány hlavně přírodními podmínkami lokality. Úspěch pěstitele začíná u precizní volby odrůdy a pokračuje přes zvládnutí technologie a správné načasování.*
Další informace naleznete v Úrodě č. 2/2026 na str. 56.
