Třetí ročník akce Mendel Info

Cílem semináře Mendel Info 2014 bylo seznámit zemědělce s aktuálními problémy v oblasti rostlinné produkce, tedy s nastavením dotací v zemědělství pro období 2014 až 2020 a problematikou integrované ochrany rostlin a jejím zavedením do zemědělské praxe od 1. ledna 2014. V následné diskuzi byl prostor pro objasnění aktuálních otázek.

Novými cíli společné zemědělské politiky bude v letech 2015 až 2020 životaschopná produkce potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj.

„Podle návrhu finanční perspektivy pro roky 2014–2020 budou v oblasti přímých plateb upraveny národní obálky přímých plateb těm členským státům, které mají méně než 90 % průměru EU- 27, a to o 30 % rozdílu. Česká republika bude mít v roce 2013 přímé platby na úrovni 90,33 %, v horizontu 2017 bude obálka nižší o přibližně 2,1 %. Jde přibližně o 5,43 €/ha. Rozpočet schválený v roce 2013 Radou a Komisí EU pro ČR činí 6,1 mld. eur na sedm let, což je přibližně 250 eur/ha/rok,“ informoval přítomné akreditovaný poradce RNDr. Jan Dovrtěl, CSc.

Ing. Michal Hnízdil z Ministerstva zemědělství, oddělení polních plodin, uvedl kromě řady zajímavých informací osm obecných zásad integrované ochrany rostlin:

1. Agrotechnická (preventivní) opatření…….
2. Monitoring škodlivých organismů pomocí vhodných postupů a nástrojů, pokud jsou dostupné, prognóza a signalizace
3. Rozhodování o ochraně rostlin pomocí vědecky podložené prahové hodnoty populace škodlivých organismů – podle monitoringu
4. Před chemickými metodami je nutné dát přednost udržitelným biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy
5. Používat přípravky na ochranu rostlin co nejvíce specifické k danému škodlivému organismu a co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a ŽP – princip semaforu
6. Používat přípravky na ochranu rostlin jen v nezbytném rozsahu (snižovat dávky, omezovat četnost) + brát ohled, aby přípravky na ochranu rostlin nezvyšovaly riziko vzniku rezistence škodlivých organismů
7. Pokud je riziko rezistence známo a pokud škodlivý organismus vyžaduje opakované ošetření plodin, měly by být použity dostupné antirezistentní strategie
8. Ověřovat úspěšnost použité ochrany rostlin na základě sledování škodlivých organismů a záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin.

Další informace budou brzy zveřejněny v týdeníku Zemědělec.*