V poslední době zemědělská praxe projevuje výraznější zájem o pěstování ozimé řepky s pomocnou plodinou. Již od loňského roku jsou úvahy o možném pěstování pomocných plodin v řepce spojeny s nárůstem cen nafty a hnojiv, včetně snížené nabídky hnojiv na trhu. Dalším faktorem zvyšujícím nejistotu dostupnosti hnojiv a jejich ceny, opomenout nelze ani ceny nafty, je válka na Ukrajině.
Tématem se v Úrodě č. 6/2022 zabývá spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že mezi primární faktory vedoucí k uplatnění těchto technologií je očekávání úspory dusíku v minerálních hnojivech, který by měla vytvořit pomocná plodina, a možnosti pásové aplikace pesticidů a kapalných hnojiv během vegetace (pásové aplikace na řádek), které sníží jejich spotřebu na jednotku plochy. Zapomenout nelze ani na snižování spotřeby PHM na základě slučování pracovních operací a na rozvoj systémů biologického zpracování půdy a zvyšování druhové pestrosti na polích. Intenzivnější ověřování zaznamenávají i systémy zakládání ozimé řepky do strniště předplodiny s pomocnou plodinou, zejména za účelem snížení vstupů a omezení zpracování půdy v suchých letech a zajištění včasného založení porostů.
Dlouhodobá jistota není
O uplatnění technologií rozhoduje i přítomnost fenoménu „bezřepkového světa“ v politickém prostředí v České republice a v Evropské unii. Politický aspekt vlivu ovšem omezuje reálnost a dlouhodobé nastavení strategie pěstování ozimé řepky, tedy ve smyslu, zda vůbec, či za jakých podmínek a kolik. Možná by stačilo jasné politické prohlášení, že prostě řepku v ČR nepotřebujeme a nebudeme ji zde pěstovat ani pro potravinářské využití. Odpovědi na podmínky dalšího pěstování ozimé řepky nepřináší ani dosavadní strategický plán, který po mnoha letech tvorby vlastně vychází z doby příprav jeho cílů, které již nemusí být tak jednoznačné, či cestu k nim je potřeba poupravit ve vztahu k současné situaci. Ve vztahu k programu Green Deal zásadní věci konkrétně téměř neřeší. Nárůst výkupních cen řepky sice z krátkodobého hlediska přináší jistou míru pozitivismu, ale z hlediska výše uvedených skutečností nemusí znamenat jistotu pro dlouhodobý horizont. V rámci technologií pěstování ozimé řepky s pomocnou plodinou lze v České republice zaznamenat vývoj několika pěstebních směrů, které se vyznačují odlišnými způsoby zakládání porostů, uvádí autor.*
