Katedra agroekologie a biometeorologie České zemědělské univerzity v Praze se již více než 20 let zabývá herbicidní rezistencí včetně testování vzorků plevelů s podezřením na rezistenci. K detekci existuje řada metod, kterými lze rezistenci prokázat na úrovni celé rostliny, fyziologických pochodů v ní probíhajících i jejich genetické podstaty.
Jako první bývá pro stanovení citlivosti populace využívána metoda nádobového růstového testu. Tato jednoduchá a spolehlivá metoda spočívá v hodnocení účinku vybraných herbicidů na rostliny vypěstované ze semen získaných z populací na pozemcích, kde došlo k selhání herbicidního účinku, a jejím porovnáním s citlivým referenčním biotypem. Touto metodou bylo od roku 2004 otestováno přes 700 různých populací chundelky metlice a několik desítek dalších trávovitých plevelů, zejména psárky polní, sveřepu jalového a ovsa hluchého.
Současný způsob hospodaření na orné půdě s vysokým zastoupením ozimých obilnin a uplatňováním minimalizace při zpracování půdy vyhovuje většině trávovitých plevelů. Jednoleté i vytrvalé trávovité plevele mají vysokou schopnost se přizpůsobovat podmínkám prostředí a jsou velmi konkurenceschopné. Jejich zastoupení a význam na našich polích v posledních letech výrazně stoupá. Populační dynamika chundelky, psárky polní a sveřepu jalového je v posledních letech podporována zvyšováním podílu ozimých plodin v pěstebních systémech spolu s rostoucím podílem ploch s omezeným zpracováním půdy nebo přímým setím do nezpracované půdy.
Ačkoliv není prokázána podmíněnost mezi rostlinnými čeleděmi a rizikem vzniku rezistence, je známo, že u trávovitých plevelů se rezistence ke klíčovým skupinám herbicidů používaným proti nim vyvíjí velmi rychle. Z čeledi lipnicovitých pochází nejvíce (42 %) z doposud popsaných rezistentních biotypů plevelů, přičemž jednoděložných rostlin je oproti dvouděložným přibližně třikrát méně.
Více informací přináší dubnové vydání časopisu Úroda v článku autorů Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Ing. Pavel Hamouz, Ph.D., a prof. Ing. Josef Soukup, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze.*
