Sója luštinatá (Glycine max L.) je považována za jednu z nejdůležitějších plodin dominující celosvětové zemědělské produkci a zároveň se řadí mezi nejstarší plodiny. Sója má původ na území Číny, kde probíhala i její domestikace a je zde tradičně pěstována již po tisíce let. Asijský kontinent si již od počátku pěstování drží své prvenství co do počtu vyšlechtěných odrůd a tento počet se pohybuje okolo 23 000.
Přestože má sója původ v Asii, největší současné producenty nalezneme na opačné straně Tichého oceánu, a to zejména Brazílie, USA a Argentina. Ani Asie však nezaostává, a proto společně s Čínou a Indií se pak těchto pět zemí podílí na více než 92 % světové produkce sóji. V roce 2023 produkce sóji dokonce přesáhla hranici 400 milionů tun. Spojené státy, Brazílie a Argentina pak představují hlavní vývozce sóji. V článku v Úrodě č. 5/2024 se tématem zabývá Ing. Veronika Sedláková, Ph.D. (Agritec Plant Research, s. r. o.).
Pokud jde o samotné zařazení sóji z hlediska hospodářského významu, globálně spadá do kategorie olejniny, a to z důvodu využití pro produkci jedlého oleje. Z celosvětového měřítka patří pěstování sóji v Evropě k minoritním produkcím, nicméně v rámci Evropy patří sója mezi nejpěstovanější plodiny především v jižní a východní Evropě. Produkce sóji v zemích EU činí přibližně 3 mil. tun a v evropských zemích mimo EU okolo 9 mil. tun, uvádí autorka.
Do zemí EU je dováženo zhruba 14 mil. tun sójových bobů a 18 mil. tun vedlejších produktů získaných při dalším zpracování a výrobě sójových produktů. Vysoká poptávka po sóji, sójových produktech a sójovém proteinu v Evropě tvoří zásadní argument k rozšíření pěstování sóji ve střední Evropě a severnějších oblastech Evropy, kde je prozatím považována za minoritní plodinu. Soběstačnost Evropy v pěstování této plodiny by vyžadovalo osetí 9–12 % orné půdy výhradně sójou. Zájem Evropy o diverzifikaci systému osevních postupů, kde v současné době dominují obilniny a řepka olejka, by zařazením sóji, tedy luskoviny, byl podpořen a je velmi žádoucí. Klimatické podmínky pro pěstování sóji ve střední a severní Evropě jsou velmi podobné jižním oblastem Kanady, kde je pěstování velmi běžné, připomíná autorka.*
