Společnost Lupofyt, s. r. o., hospodaří téměř na dvou tisících hektarech zemědělské půdy. Jedná se o největší zemědělský podnik na Rakovnicku. Kvůli srážkovému stínu oblast trpí nedostatkem vláhy. Proto se pěstitelské technologie přizpůsobují pro co největší zadržení vody v půdě.
Podnik hospodařící v okolí obcí Chrášťany, Lišany a Oráčov byl založen před více než třemi desetiletími. Společnost se zabývá pouze rostlinnou výrobou, přičemž se snaží uplatňovat zásady precizního zemědělství. Podnik hospodaří převážně v bramborářské výrobní oblasti a menší část spadá do oblasti řepařské. Nedostatku vláhy přizpůsobují nejen pěstitelské technologie, ale také výběr odrůd pěstovaných plodin. Už řadu let zakládají pokusy s ozimou řepkou ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a s ozimou pšenicí pod vedením odborníků z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV). S pokusy se seznamuje zemědělská veřejnost na polních dnech.
Jak uvedl jeden z jednatelů firmy Lupofyt Ing. Jaroslav Mikoláš starší, polní dny pořádají už dvě desetiletí. U pšenice se zaměřují na výběr odrůd vhodných do suchých oblastí. Rakovnicko spolu s jižní Moravou patří k nejsušším oblastem České republiky. Podnik hospodaří dlouhodobě udržitelným způsobem v souladu s přírodou. Ačkoli nemají živočišnou výrobu, daří se dosahovat vyrovnané bilance organické hmoty nebo i mírného přebytku. Od roku 2005 zcela přešli na precizní zemědělství. Pro zadržení vody vytvářejí v krajině zasakovací pásy, zatravňují údolnice, starají se o polní cesty, i když jim nepatří, a také zvelebují okolí vesnic. Za příkladnou práci v zemědělství byl podnik mnohokrát oceněn. Ing. Mikoláš vyzdvihl, že dvakrát získali cenu Fair Play jako jediný zemědělský podnik v ČR. V roce 2022 i v roce 2023 se dostal Lupofyt mezi stovku nejlepších firem v naší republice. V podniku se zabývají pěstováním polních plodin a chmele. Chmelnice zabírají 94 hektarů, z toho 24 hektarů mají pod kapkovou závlahou. Účastní se projektu PRO Chmel ve spolupráci s japonskou firmou Asahi. Cílem je vytvořit jakési „EKG“ rostliny pro dlouhodobě udržitelné pěstování Žateckého poloraného červeňáku.
V porovnání s minulostí trochu změnili osevní postup. Zatímco dříve pěstovali kolem šedesáti procent olejnin, asi 800 hektarů řepky a 400 hektarů máku, v současnosti jejich výměra klesla. Řepka na polích zemědělského podniku zaujímá necelých 500 hektarů a máku se věnují jen okrajově. Z obilnin pěstují přes 500 hektarů pšenice, přičemž mají potravinářskou a množení. Množí také ozimý a jarní ječmen. Výnosy obilnin i řepky se dlouhodobě pohybují nad průměrem okresu Rakovník. U chmele se loni podařilo dosáhnout rekordu 1,63 t/ha, čímž průměr okresu Rakovník překročili o 37 procent. Na chmelnicích pod závlahou dokonce sklidili 2,1 t/ha. K dalším pěstovaným plodinám patří hrách.
Od roku 2003 spolupracuji s MJM agro, a. s., Litovel na variabilním hnojení dalšími prvky, fosforem, draslíkem a vápníkem. Nově začali spolupracovat s firmou John Deer. Mimo jiné se zjišťuje, kde stroj jezdí, co dělá nebo jakou dávku aplikuje. Aplikace se nastavují na traktoru předem. V současnosti si pořizují moderní secí stroj Horsch Pronto, který umožní stanovit přesné hranice. Kolejové řádky budou stále na stejném místě, čímž se omezí utužování další půdy. Od letošního roku chtějí pomocí nové sečky variabilně sít. Příští rok si plánují pořídit moderní stroj na sklizeň, který bude na poli vyhodnocovat výnosy i kvalitu produkce. Díky moderní technice budou moci přesně vyhodnotit, jak co nejlépe pracovat s každým jednotlivým pozemkem. Podle výnosových map se například zjistí, kde se pěstování rostlin nevyplácí. Taková pole převedou do zeleného úhoru nebo využijí pro druhově bohaté pokrytí orné půdy na získání dotací.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 7/2024.*
