Aktualita spolku pro podporu a rozvoj biotechnologií – BIOTRIN, z. s., se zabývá vývojem šlechtění rostlin, které provází člověka po celou dobu jeho existence. Ve 20. století byly nové nebo žádané vlastnosti zemědělských plodin získávány náhodnými mutacemi pomocí chemikálií, jako je ethylmethansulfonát, nebo UV zářením. Ačkoliv radiační šlechtění není často zmiňováno, přispělo k vytvoření tisíců užitečných mutantů u plodin jako rýže, pšenice, ječmen či hrušky, uvádí zpráva.
Zpráva se ale zabývá zejména současnými technikami šlechtění. Ty se stále vyvíjejí, a to díky novým metodám, jako je mutageneze nebo transgenoze. Mutageneze umožňuje cílené změny genomu, aniž by byly vloženy geny z jiných organismů. Tato technika se zaměřuje na vytvoření specifických mutací, které mohou vést k požadovaným vlastnostem u rostlin. Transgenoze oproti tomu zahrnuje vložení jednoho, nebo více genů z jiných organismů. Jedná se však také o běžnou metodou pro zajištění specifických vlastností, jako je odolnost vůči škůdcům, chorobám nebo tolerance k extrémním podmínkám (sucho, vlhkost). Rostliny či plodiny vytvořené pomocí transgenoze, a od roku 2018 i mutageneze, jsou v EU klasifikovány jako geneticky modifikované organismy (GMO).
Vzhledem k přísné regulaci geneticky modifikovaných organismů (GMO) v EU se stále více rozvíjejí nové techniky šlechtění, jako jsou mutageneze a metody založené na genovém inženýrství, tzv. NBT (New Breeding Techniques). Mezi ně patří technologie jako CRISPR/Cas, TALENs, zinkové prsty s nukleázou a meganukleázy, které umožňují cílené úpravy genomu bez přidání cizí genetické informace. Tyto nové techniky představují kompromis mezi tradičními metodami šlechtění a klasickým genetickým modifikováním, což dává šlechtitelům možnost využít výhod genetického inženýrství při zachování přirozenějšího charakteru šlechtěných rostlin, vysvětluje aktualita Biotrinu.*
